renští emeslníci, vyrábjící pro své spoluobany
boty šaty, starající erta filosofií.
Nezbytnost tchto praktických léka techni-
ckých chemik, jevící úct, jíž jim val-
né vtšiny lidí souasných dostává, dovolí jim
utlumiti valnou vtšinu lítosti nad opomíjenou
stránkou hlubšího života svého pochybnosti o
kulturnosti své ist positivní prakse.
Proto léka dnes radji vyhýbá nejúzkost-
livji pochodm lidské duši, aby mohl pln
vnovati isté technice léení nemocí tla pacien-
tova, jehož úpnlivé sténání volá rychlém zmír-
nní bolestí nikoliv hlubokých úvahách smy-
slu života.
Proto chemik vnuje radji úspšnému studiu
nezbytných hnojiv taskavin nechává pronika-
vého studia podstaty hmoty, promny atom ji-
ných hlubokých tajností, vzrušujících lidského du-
cha, jinak uzpsobených, stane pokud toho do-
vede praktickým technologem »dlá kariéru «. Chtjí-li
však zjednati úcty vzdlanc, nemén posi-
tivisticky uplatujících své schopnosti prospch
nejbližších poteb svých spoluoban, stávají tito
praktití lidé náhle zcela bezúelnými filosofy a
teoretiky.
Obliba, sláva odmna, kterých dnes dostá-
vá vynálezcm technikm, odmují dle prak-
tinosti, užitenosti nezbytnosti jich vynález,
nikoliv dle stupn jich tvrího vzrušení, otása-
jícího celou bytostí otvírajícího tisíce otázek po
smyslu žití, správ vlastní osobnosti spole-
nosti lidské. Aby stavb stroj ztracenou lidskou
dstojnost opt nabyli, poádají filosofické ped-
nášky pro lid, hrají sob bezúelnými sociálními
463
