Selže-Ii tchto bludných vzletech
motor, nebo dojde benzin, technika, všelék
mé životní praxe.
Tyto krvavé otázky jsou pece positivístovu ži-
votu pímo nebezpené, nebo ani nejvtší lékai
a technici, spolu nejslavnjšími filosofy ne-
fozeší, stejn jako jich nerozeším nikdy posi-
tivn já,
459
.bec radno. Moje positivistická uvažování moje so-
cialistické revoluní projekty jsou píznakem zcela
akutním této nemoci, nejvnitrnjšího nejsv-
tjšího rázu, nemoci, jíž osobn daleko
více teba než zdraví chleba techniky, níž
není snad ani vyléení, než úplném poddání se
jí, bez hledání lék. Tyto chvilky bývaly
kdysi astjší. Pouhé poznání odpovdi zcela ne-
užitené paradoxní otázky nad dráhu na
Mars. Nelze íci, zda naleznu nkdy
praktického lékae nebo technického chemika, kteí
naleznou lék proti této nemoci, uspokojuji
zatim její nevyléitelností, jsou dnes ješt
chvilky, kdy chce mého ozdravní, do
zhloupnutí, jak íkal Borne. Neznám dosud lepšího léku pro
pessimisíické skeptické záchvaty, vyznaující
moji filosofickou nemoc, nad djiny techniky a
lékaství.
Od poátku svého posítivisíického hloubání o
technické práci jsem nemocen otázkou: zda po-
kud pln oddati lovk vzrušeni své prá-
ce, njakému tvrímu šílenství, nsrrocí poznání
i pošetilosti lásky, naopak, zda pokud mají
se obtouaii všechny podobné slabosti uži'kii lid-
stva jeho zcela positivní životni praxe; pokud
mám promniti technicky aplikované sily svoji
nemoc filosofa pošetilosti svého srdce
