odnímání obasných
zkoušek, jsou-li dlníku známy jich doby, jest prá-
ce jeho vedena jen snahou obasnou správnost
v dob oekávaného odnímání vzork (kal na
p.Výroba zamstnává lidi všemi lidskými vlast-
nostmi, ctnosími nectnostmi, ctižádostmi lho-
stejnostmi. Kdo zná všechny
»methody«, pecházející jako nemoc generace
429
.
Že správn odejmutý vzorek podléhá ješt et-
ným zmnám bhem úpravy, pozná chemik taktéž,
nkdy ovšem píliš pozd. Má-lí
býti dosaženo kompromis, musí jednotlivci ne-
jen sleviti svých individuelních ctižádostí ve
prospch celkové racionelnosti, ale úedník kon-
trolou povený musí dbáti tchto individuelních
zájm, chce-li nejpelivji vyhnouti jich vli-
vu výsledek svých zkoušek zmatkm tím zp-
sobeným. Nezkušený idealista malými znalostmi
lidí mohl pílišné dvry lidi dojíti chyb-
ným výsledkm svých zkoušek.) dsledkem toho pak lhostejnost výsledkm
výroby mimo tuto dobu (nevyslazování), »Cti-
žádosti« jednotlivých více mén svdomitých ú-
edník zízenc pedák stanic, neukojitelné
vtšinou souasné racicnelní výrob, jsou tak
rzného druhu, nejsou vždy navzájem smíi-
telny, tím mén však srovnají pravdou. Zde
je hledati podstatnou píinu nesprávnosti pr-
ezných vzork, tak oblíbených vtšiny cukro-
varník, totiž dlník nebo zízenec, povený
jich odnímáním neb dozorem nad ním, vylouí ze
vzork vše, svdí jím zavinném nezdaru nebo
jeho chyb výrob.
Odnímání obasných zkoušek musí díti sice
asto, ale úpln nepravideln neoekávan
