slouení obou jejich velká moc. Ob
skupiny byly kapitalistické spolenosti pokládá-
ny mrtvý nesvobodný prostedek výrobní a
nikohv cíl celé výroby statk jejich smny a
ob pouhou sociální neuspokoj eností stály nej-
nižším dosažitelném stupni výkonnosti pracovní.
Pracujeme sice dnes píUš mnoho, ale ra-
dostí pro pouhou radost práce, ale pro chybné
a zcela cizí cíle. Tempo naší dosa-
vadní práce jest nezdravým nebylo než zhor-
šením této nezdravé stránky práce, kdyby zrych-
lovala. skupiny jako pru-
ty Svatoplukovy byly slabými jen svém um-
lém odlouení, které žádné nich nebylo pro-
spch.
Výrobky každého národa dostaly tím konen
i svými plastickými tvary oné národní svéráznosti
znak svého pvodu, Jehož jim dnes nedostává
368
.*
To musí býti technikova válce nikdo
tmto slovm neporozumí lépe než dlník, nikdo
nezdrazní vtší mocí výkonnou než práv tyto
bezejmenné bataillony našich slabších bratí sil-
nými pažemi, které pomáhal technik pedvále-
ný klásti utužovati okovy. Jest ale vývojovou tendencí tech-
niky založiti prameny radosti štstí života ni-
koliv mimo práci zahálce odpoinku, ale v
samotném aktu pochodu pracovním, proto kaž-
dá cílevdomá organisace práce musí dbáti této
tendence, má-li býti úspšnou. Místo
domnlé povinnosti pracovati více rychleji te-
ba vštpovati pracujícím lidem radost práce, lépe
eeno umní úelného cílevdomého konání práce.pro kulturu jsou djiny svta jednou radou do-
klad. Práce musí nechati duši pracujícího ve-
škeré možnosti soustední povznesení
