Knihu, kterou posmváek Heíne nazývá prá-
vem svatou, bibli, které nho vanula
vn slova božího, nete dnešní lovk tmi po-
city, jako etla staletí. lovk stedovký na-
lézal svatých knihách zodpovdní všech otá-
zek srdce rozumu dlouho nového vku byla,
zvlášt nás, pravd jedinenou pírukou lid-
ského života všech »historických« okamžicích. Tím více pekvapuje, když dnes inže-
nýr, mající zaujmouti stanovisko knize tech-
nické kultue, píše tomto tématu lánek do
elné revue literárních úvah poznámek umem'
a život, dovolává Zjevení sv, Jana, Svatého
písma svatých knih. Jsem dalek úmyslu polemi-
sovati zde panem inženýrem Madlmayerem. Dnes chci uvésti jeho názory ástí
jako doklad pro správnost starých svých vývod o
nezbytnosti ideového prohloubeni úkol techniky,
kteroužto nezbytnost válka jen posílila, dnes
chci panem inženýrem lecems souhlasiti.
lovk dnešní doby nezajímá již tolik životy
vyvolených božích, nehledá posílení jich názo-
rech, tím více poutá život lidí Bohem opu-
štných, híšných, lidí obyejných, slabých.
Duše každého prostého lidského jedince pro
nás své nenahraditelnosti jedinenosti daleko
cennjším povzbuzením »historických« okamži-
cích, než svatá písma životy svtc bohem vy-
volených.
Pan inženýr vidí technice, podobn jako já, ba
více než já, pvod války, technika udlala dle nho
ze spolenosti lidské jakési nadhovado, nmž Jed-
notlivec degeneruje buku, která není již celým
.lovkem, silami harmonicky rozvinutými orga-
351
. Po-
kud jsem vývody jeho nesouhlasil, odpovdl jsem
na tiskem
