Proti této Unii namíeno zcela nesociáln moti-
vované protisociální tídní dlník povýšené
a nepovýšené musí každému dlníkovi vysvit-
nouti jeho úel.
Vidél bych makiímum prosperity doiažwié pracC
.pro zamstnavatele zamstnance. Tak nutno se
dívati postavení dlníka výrobním mecha-
nismu,
Zbaví-li dlníka myšlení, sestrojnití tím
znelídští, Taylor omlouvá tento postup tím, vy-
bírá kruhu mechanicky pracujících prvky schop-
né myšlení, dozoru vedení práce iní nich
dílovedoucí, mistry úedníky pracovním byro,
nechávaje práci bezmyšlenkovité jen ty, kteí
nemají jiných schopností,
Platí-li ale každého dle jeho individuálních
schopností výkon, netají Taylor nikterak sna-
hou zniiti tím solidaritu celku, rozrušiti tídní
jednotnost dlnictva svého závodu seslabit tím
jeho schopnost resistence proti pípadným nesoci-
álním zámrm organisátora, »Nemže býti zájmu
dobe placeného mistra, aby spojoval špatn
placeným dlníkem,« praví Taylor. Dobe placení
nedali také dle líení Wallichse pinutiti, aby
vstoupili crganisace, nebo pro zname-
nalo ztrátu výdlku oproti mén schopným orga-
nisovaným Unii, která zaruuje základní plat.
*
Shrnuje podstatný obsah svých vývod, podtrhu-
jí formulku taylcrist, dle níž pijatelný jediný
princip vdecké crganisace práce jest maksimum
práce minimální dob minimální námahou, ilí
krátce minimálním úsilím dosáhnouti maksima
prosperity pracujících
