Bojoval jsem život
a smrt.
Co znamenala moje hra, byla-H celá je-
247
. Vytrhla mne nejhlubších
zmatk mého nitra. Ztratil jsem rovnováhu, povážil-li jsem jen,
že bych nkdy Lcttu ztratit, Ml-li jsem býti
opt zdráv pro sebe pro své drahé, musilo se
státi toto všechno. Cesta sem byla
jediným východiskem. jsem radji než matku
a vlast, více než bylo milé. Byl jsem jako šílený, nemohl-li jsem
svému zvyku jednou dostáti, byl-li jsem od-
íznut. Žádný jazyk nevysloví, mn
dlo. Když pro nic jiného, již do-
staí, jsem správn udlal, rczhodnuv út-
ku pes Alpy, Pekonal jsem pece osudnou moc-
nou hvzdu, poutající rnúj los vévodskénui clvoru. Ostré tempo stát-
ních prací bylo mou jedinou záchranou, Neml-li
jsem, bych položil mezi sebe svoji žádost,
nepomohlo ani umní, ani pírodní vdy, ne-
pomohly sbírky, nedalo nic zapomenouti
mimo službu jen proto jsem bál hoditi svj
úad panu vévodovi nohám.
O klidnjší šastnjší byla ona svou láskou!
Nemohu pomoci. Pipoutala moji celou pirozenost sebe,
že nezstal jediný nerv mého srdce pro mne.
Jsem konen sebe mocen. Marn
bych ješt dnes bránil tisícerým vzpomínkám ,
Prosil jsem jedenkráte zcela slavnostn, aby
ve svými sladkými nžnostmi lásku moji ne-
rozpaíovala.nedostavivší dopis. Nedopála sladkému bžku
chvilky spánku .
Zde konen jednou volno. Nedovedl jsem ani dnes od-
vrátiti zrak knihy, kterou ona vera hle-
dla, jak jsem mohl zapomenouti Lottu. Bez práce byl
bych sešílel láskou
