Život dvora mne dávno lákal.mže, jsem etl zrovna Mósera, Kniha stala
se osudnou. Bláhový sen! Ano úst Gotze z
Bcrlichingen zcela krásn poslouchají názory
Hallerovy, Moje kritika Wielandova »Zlatého
zrcadla nadchla prince. Byl jsem tak nadšen
Montesquieuem, Vcltairem, Rousseauem, Jak snad-
ná politika nadšenému srdcí básníkovu! Získáš
knížete cblažíš svým vlivem jeho rozhodnutí
jeho poddané. Chtl jsem poznati
panstvo celý ten malý Versailles, slunéko, ale-
spo, nebylo-li páno uzíti Slunce, menší
svtlo, tím vtší stíny vrhá. Ale bez mramorových
nymf, bez kvtin vásách, bez peste vyšívaných
koberc tento nárdek nechtl ísti ani Wielan-
da ani Hallerovy romány.
Chtl jsem vychovati. Ale jakou chudobou
musí zplatiti každý ten kousek dracounu, jaký
nedostatek jaká nerovnost všech podmínkou
vzniku tolikerých bezcenných tret celé ostatní
2^6
.
Vyložil jsem jim, jaké úkoly mohly malé
státy plniti velikém organismu celku íše, Mlu'
vili jsme ústav ostatních asových reformách
císae Josefa Velikého Friedricha. Kdo byl tehdy od-
vážil mysliti, tyto otázky budou kdysi více než
páním nadji duše opuštného uence, je
bude básník chtíti uskuteovati život?
Vévoda mne pozval, abych navštívil Vý-
maru. Vnitní sprá-
va, spravedlnost, všeobecné blaho, osvobození sed-
lák roboty tak dále. Což toho nevdl autor
teorie svtla? Snášej tedy následky své nepro-
zetelnosti!
Doufal jsem pespíliš svj vliv vévodu. bylo místo,
kde celý svt hledal své štstí
