Chrám práce - socialistická čítanka

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Jindřich Fleischner

Strana 239 z 490

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Hlásili vzácné hosty. Byli dojati krásnou duší Lotharia, Herder nepestal mne pro tento úspch ironisovati . Poslala vydavatelka k recensi. Vévodský dvr stal celým svtem. Prokletí, kteí živí morkem své zem! Nešastný robotující sedlák, toli- keré nespravedlnosti nenasytných parasit! Což nevymkne lovk tolikerou kulturou pírod- nímu zákonu? Sedí-li mšice ržových keích a pkn nacucají své zelené tlouštce, pijdcu mravenekové vyssají jim profiltrovanou šávu z tla, tak jde dále Výmaru jsme u dvora sežrali den více, než jsem dovedl nej- lepší organisací lidu vypresovatí. Nechápu dnes ani, jak vše pihodilo , Ped dvanácti lety doma Frankfurtu, Ano v prosinci bylo. Páli sob poznati autora Werthera, Kolik mrzutostí zpsobil již ten hloupý synek pana Jerusalema! Kolik mrtvých stála jediná sebevraž- da lásky. Není vru náhodností život, Princo- Y? chtli asi mnou mluviti literatue. Kdo za 235 . Deset let ministrem, já, básník Werthcra Tas- sa, vášniv milující život svých fikcí, toužící všemi smysly život.vydržován lidem. etl jsem zrovna Justa Mósera »Vlastenecké fantasie«. Mladiké výmarské prince. Kolik nocí jsem nespal, studuje odstranní desátk konec konc jsem spokojil úspchem, Lothario osvo- bodil sedláky; svého vévodu jsem poteb toho nepesvdil, románu jist pánm dámám výmarského dvora líbilo. Však jsem knihu nosil stále sebou. Kde jsem otevel, vždy jsem cítil šastným ste- rými páními, nadjemi nápady, které víily v mé duši, probuzeny starým vlastencem