Chrám práce - socialistická čítanka

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Jindřich Fleischner

Strana 207 z 490

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Bližší píklad uvádný Grubrem, »ChIéb, jejž požíváme echách, pochází pše- nice uherské, balkánské, americké; pijeme ruský aj nebo ceylonskou kávu íškách berlínského porculánu stolk, jichž mramorová deska pochá- zí ItaHe mahagonové ásti Hondurasu, Ko- berec ped námi prostírající jest dílem umle- ckého prmyslu nmeckého. Jsou vyšší hodnoty každé práci, než ta, která se vyjaduje papírech zlat. Rzný neklid vlo- žila píroda lovka není lepšího využití té síly, než využití její pro sociáln užitenou práci, jako motoru práce veškerenstva, smíením práce 203 .« Jakou cestu kolem svta podnikl ten, který by sledoval eské výrobky jich pochodu svto- vým hospodástvím? Cukr, jehož výroby úast- ním, zavaeninách anglického dlníka, per- níku amerických dítek, glycerinu francouzských a švýcarských mýdel, taskavinách stavitel alpských tunel káv statisíc mých spolu- oban spoluobanek, Myslím-li noní služb kampan pekvapení všech spících dtí, když by ráno nedostaly postele slazenou kávu nebo sladký rohlík m', leheji snáší nespa- vost nechu jídlu tžké práce písnji kontroluji, aby nevozila tolik milovaná slad- kost života mých bližních hnoji pole ka- lech) aby zbyten nedostalo dobytku (v ízkách), více alespo, než hospodárná vdecká manipulace výroby dovolí.práce všech svta díl, byla mnoho první kni- hy otiskována. Bavlna, níž zhoto- veny jsou naše odvní látky, rostla snad behu Mississippi byla spádána Anglii; vlnu dodala nám Austrálie, kožešiny Rus nebo Sibi