teba do-
brovolné zmny života, teba nkdy zíci se
vlastního prospchu, aby nebyl druhý poškozen,
opustiti blahobyt bez ideál pracujících, státi se
úpln píslušníkem tídy porobených vykoiso-
vaných, pro jichž osvobození boj vede. Každý boj vyžaduje obti, vyžaduje jedin-
c, kteí tlem-duší náleží myšlence. Veliká idea chce veli-
kou práci. nech uváží liberalistití sociolo-
gové, když káží snižování výkonnosti lovka
201
.
Nestaí pouhé nadšené horování, není-li obta-
vých, nadšených bojovník. Podobn nebylo dosaženo bez
obtí. Nesmí vidti
všude lidi, jichž nejúmornjší práce nestaí ani k
ukojení nejnutnjších poteb, nemá-li jako mladý
princ indický propadnouti Nirván, Musí býti již
v dítti vychována nejen nespokojenost vlastní
bídou vlastní dosaženou metou, jako základ vše-
ho pokroku, ale nespokojenost bolest cizí bí-
dy cizí zaostalosti.
Práci musí býti již dít pizpsobeno dle sil a
schopností jeho. samého poátku musí dít
zvykati, nevidti práci jen prostedek ukojení
hladu dosažení blahobytu svého.žádného ideálu. Nesmí mu
nikdy zachutnati kolá, pokud vdomo, že
jsou lidé, jimž schází chleba, Nedobrovolnost prá-
ce, která zbyla pravku, souvisí vrozenou
jí nesvcbcdcu, která zrovna takl mohla býti
sociologicky pevedena vrozenou spoleen-
skost prvních výkon pracovních.
Od poátku pracoval jeden všechny všichni
za jednoho. lovk spo-
jení jinými konal první hospodáskou práci. Musí uiti pracovati ve^
sjrrnze vysvobození sebe nepíjemného pocitu
cizího hladu, cizí bídy cizího utrpení
