Hodnotu práce uruje moc kupují-
cího, výše jeho zisk nejvyšším kriteriem hod-
noty ceny statk nikoliv množství produktivní
práce vývojových hodnot tom kterém statku
akumulovaných. Jen zahálka nebo nevhod-
n volená práce vede vtšinou ukájení vle po
mod vykoisováním jiných lidských bytostí, nií
16
. lovk pracuje vtšinou ješt nesvobodn vo-
lenou neradostnou prací, bez znalosti její pravé
hodnoty jakéhokoliv vyššího cíle. Rozvoj ukájení pe-
pychových poteb málo etných jedinc vyvíjí se
proto úkor vtšiny, dje rychleji než rozvoj
nejzákladnjších životních požadavk lidských, a
brání povznésti kulturní úrove veliké vtšiny. Sv-
tový názor dnešních »pracovník« otázkou ex-
port profit, prostedky životu staly jedi-
ným úelem jeho filosofii praktickou urují proto
hokynáky svtového trhu svými politickými žvá-
sty prestyži. takových pomr práce nef-
vtšim neštstim lovka píinou jeho duševního
a duchovního úpadku, hlavní pekážkou vyšší kul-
tury lidské, pekážkou sbrateni lidstva.
Svt úpí dnes pod tíhou nejvtší prostituce lid-
ské. Ne-
produktívní práce, která nese zisk, vítzí nad pro-
duktivní, která jedinci nerentujc profitem. Proto práce je
mu kletbou, pracuje potu tváe pro suchý kus
chleba, nebo touhy mzd moci nad dru-
hými, pracujícími, touhy vykoistití práci mnoha
jiných pracujících, aby byl ušeten sám takové prá-
ce dal jiným vycítiti celou její hokost tím svoji
moc bez práce ukojenou.ten, kdo užije nejhorších prostedk, odsouzeno
samo sebou zaniknutí. Aby dosáhlo nejbez-
významnjšího úspchu minutu díve, vyplýtvá
se dnes práce celých tisíciletí
