Sv-
tový názor dnešních »pracovník« otázkou ex-
port profit, prostedky životu staly jedi-
ným úelem jeho filosofii praktickou urují proto
hokynáky svtového trhu svými politickými žvá-
sty prestyži. Jen zahálka nebo nevhod-
n volená práce vede vtšinou ukájení vle po
mod vykoisováním jiných lidských bytostí, nií
16
. Hodnotu práce uruje moc kupují-
cího, výše jeho zisk nejvyšším kriteriem hod-
noty ceny statk nikoliv množství produktivní
práce vývojových hodnot tom kterém statku
akumulovaných. Proto práce je
mu kletbou, pracuje potu tváe pro suchý kus
chleba, nebo touhy mzd moci nad dru-
hými, pracujícími, touhy vykoistití práci mnoha
jiných pracujících, aby byl ušeten sám takové prá-
ce dal jiným vycítiti celou její hokost tím svoji
moc bez práce ukojenou. Ne-
produktívní práce, která nese zisk, vítzí nad pro-
duktivní, která jedinci nerentujc profitem.ten, kdo užije nejhorších prostedk, odsouzeno
samo sebou zaniknutí. takových pomr práce nef-
vtšim neštstim lovka píinou jeho duševního
a duchovního úpadku, hlavní pekážkou vyšší kul-
tury lidské, pekážkou sbrateni lidstva.
Svt úpí dnes pod tíhou nejvtší prostituce lid-
ské. Aby dosáhlo nejbez-
významnjšího úspchu minutu díve, vyplýtvá
se dnes práce celých tisíciletí. Rozvoj ukájení pe-
pychových poteb málo etných jedinc vyvíjí se
proto úkor vtšiny, dje rychleji než rozvoj
nejzákladnjších životních požadavk lidských, a
brání povznésti kulturní úrove veliké vtšiny. lovk pracuje vtšinou ješt nesvobodn vo-
lenou neradostnou prací, bez znalosti její pravé
hodnoty jakéhokoliv vyššího cíle
