Nedovedeme ihned pedstaviti, energie je
možná bez hmotného nositele, tento hmotný no-
sitel, tato vcná základna energetického psobení
se rozpadá taktéž jen adu energií ase pro-
storu souasn naše smysly psobících, se
stává tato vdecká pomcka, která sloužila úspor-
njšímu nazírání uspoádání vdeckého materiálu
doslovn »až roztrhání*, zbytenou úpln
vystaíme pojmem energie, abychom uspokojiv
vyložili svt vnjší vnitní, hmotný nehmotný,
vyložili, uinili pochopitelnjším, pokud teba
k sociáln úelnjšímu vdeckému nazírání svt,
který nehledí tak dosavadní vývoj vznik
všech vcí, jako spíše budoucí hlavn pítom-
ný jich život jeho zlepšení. nejen vyvíjeti smyslu
rozmnožování udržování druh, jako spíše zvy-
šování jeho kulturní úrovn, jeho prmrného bla-
hobytu. Nezáleží tom, zkrátka nietzschovsky
eeno, jaká byla opice, jako spíše, jaký bude nad-
lovk jak nmu nejlépe dojde.
Velikost pvodnost tohoto rozjímání vývoji,
jemuž leží základ zákon, který nám stal tak
samozejmým, vysvitne nejlépe historické remi-
niscence, kterou jsem uvedl dnešní pednášku.
Není tedy teba, jako Haeckla, toho zoologi-
ckého vývojového materiálu, nezáleží tolik tom,
z eho lovk vyvinul, jako tom, jak co
se lovk vyvíjeti má. Zá-
kon zachování energie byl nedávná nej-
vtším myslitelm tak málo samozejmým, byl
pímo potírán. Práce Roberta Mayera ješt v
letech tyicátých devatenáctého století marn byla
podána uveejnní Annalech Poggendorffových,
stejn jako práce Helmholtzova tchže annalech
116
