A tomuto požadavku nikterak nevyhovuje
koncepce oduševnlého atomu, kteiý dwjakost
tla duše nikterak nevykládí, nybr odkládá,
obdaruje jich vlastnostmi základní princip: atom. Substance neznámou veliinou,
známe-li sebelépe její vlastnosti, nebo slou-
114
.ven.
Nejjednodušší ást svta hmotného obdaena
nejjednodušší vlastností prvku duševního a
nic více. Sub-
stanci dle Spinozy lze poznati práv jen dle
obou tchto atribut: tlesného duševního,
odpovídajících rozdílu objektivního subjektiv-
ního nazírání substanci. Monistický
výklad svta jest pouze ten, který pivádí vše
na známý, však hypothetický princip. Poslední princip monistickéKo názoru musí
býti nco známého, dalšího výkladu nepotebu-
jícího, nebo musí býti jediný pojmový zá-
klad, nhož celá mnohost dní vysvtlili
a následkem toho základ ten nesmí potebovati
dalšího výkladu, žádné hypothesy.
Vedle tohoto zcela správného výkladu zstá-
vá však nezmnn požadavek známosti posled-
ního principu. Pokoušeli uinili
to rznými alegoriemi názornjším. Naturalistický moni&mus pokouší se
tento skrytý dualismus obhájiti pomocí uení
Spinozova identit. Nejznámjší
jest podobenství Fechnerovo kružnici, kte-
rou možno jednou zevn jednou zevnit pozo-
rovati pece jedna kružnice, tebaže
jednou vydutá druhé vypouklá. Uení hlásá, konec
konc tlo duše jedno totéž, pouze dva
rzné zpsoby nazírání jednu substanci. Pomr tla duše tím nikterak ne-
zmnil, tentýž jako dokonalého organismu
lidského
