A tomuto požadavku nikterak nevyhovuje
koncepce oduševnlého atomu, kteiý dwjakost
tla duše nikterak nevykládí, nybr odkládá,
obdaruje jich vlastnostmi základní princip: atom. Monistický
výklad svta jest pouze ten, který pivádí vše
na známý, však hypothetický princip. Substance neznámou veliinou,
známe-li sebelépe její vlastnosti, nebo slou-
114
. Naturalistický moni&mus pokouší se
tento skrytý dualismus obhájiti pomocí uení
Spinozova identit.
Nejjednodušší ást svta hmotného obdaena
nejjednodušší vlastností prvku duševního a
nic více. Nejznámjší
jest podobenství Fechnerovo kružnici, kte-
rou možno jednou zevn jednou zevnit pozo-
rovati pece jedna kružnice, tebaže
jednou vydutá druhé vypouklá.ven. Uení hlásá, konec
konc tlo duše jedno totéž, pouze dva
rzné zpsoby nazírání jednu substanci. Pokoušeli uinili
to rznými alegoriemi názornjším. Sub-
stanci dle Spinozy lze poznati práv jen dle
obou tchto atribut: tlesného duševního,
odpovídajících rozdílu objektivního subjektiv-
ního nazírání substanci. Pomr tla duše tím nikterak ne-
zmnil, tentýž jako dokonalého organismu
lidského. Poslední princip monistickéKo názoru musí
býti nco známého, dalšího výkladu nepotebu-
jícího, nebo musí býti jediný pojmový zá-
klad, nhož celá mnohost dní vysvtlili
a následkem toho základ ten nesmí potebovati
dalšího výkladu, žádné hypothesy.
Vedle tohoto zcela správného výkladu zstá-
vá však nezmnn požadavek známosti posled-
ního principu
