váží žhavé stu-
dené kovy, poznává již ped zakladatelem moder-
ní chemie, ano ped flogistonovou teorií odprc
a pedchdc Lavoisierových, oxydaci ko-
vm váze pibývá.
Spolu svou pítelkyní, paní Chátelet, slavnou
matematickou pírodní badatelkou, která uchá-
zí Voltairem ceny akademie, nimi Daniel Ber-
noulli Maupertuis, který byl vdcem výpravy aka-
demie mení meridianu švédském Laponsku,
hádali nekonen každém obd zachování
a nezachování energie nimi celý uený svt. veliký roz-
díl mezi Descartovou argumentací zákona, ist
theologickou, zdvodnným vyvrácením Voltai-
rovým, exaktn vdeckým, tebaže theolog byl
dnešní pravd blíže, Descartes vykládal totiž, že
k dokonalosti boží jest nejen teba, aby sám
byl vným nezmnitelným, ale aby psobil také
nezmnitelným vným zpsobem, Voltaire táže
se, pro není dokonalosti teba také vnost
jakosti formy všech bytostí zemi vida stálou
promnu, piklonil stálosti základní substance.
Voltaire zaizuje konen zvláštní laborato, vy-
pravuje nejposlednjšími objevy doby, rtufo-
výmí teplomry, provádí spolen svou pítel-
kyní zkoušky podstat energie tepelné, jako nej-
známjší energie doby. Provádí pokusy železných
hutích 2000 librami železa, váží rozžhavené
106
.not pozdji Ostwald jiní základním principem
celé pírodní vdy pírodní filosofie: myšlenky
vyslovené obma zákony zachování energie,
Voltaire, potíraje kartesiánské uení, zavrhuje i
zákon zachování energie, úpln samostat-
nými námitkami, které nebylo lze ješt ani sto-
letém vdeckém badání vyvrátiti
