Voltairovými do-
pisy anglického vyhnanství Paíže, tebaže
byly tam 1734 veejn katem páleny, byla oprav-
du prvé proražena všeovládající kartesiánská
filosofie Francii, vyhnanství vznikl spis Vol-
tairv základech Nev^tonovy filosofie, který dal
podnt pozdjšímu mení zem, provedenému
ku pezkoušení Newtonova uení francouzskou
akademií Laponsku Peru. Toto
uení Descartovo, poopravené Leibnitzem ten
smysl, nikoliv pohyby, ale síly jsou konstantní,
bylo zárodkem myšlenky, kterou let
pozdji uinil dr, Robert Mayer, Helmholtz, Car-
105
.
Kdo zná podobiznu vdce francouzské osvícen-
ské filosofie osmnáctého století, Voltaira, kre-
slenou Chodowieckým, smál jist komickému
sebevdomí zobrazeného, který prstem ukazuje na
sebe, pronášeje slova, zdobící kresbu: »Já byl prv-
ní, kdo pinesl filosofii Newtonovu Francie. Jim
urovnal cesty tento veliký nepítel positivního ke-
sanství všech náboženských systém, nejzná-
mjší volný myslitel. Básník Henriady,
Mahometa Candida první konstruoval myšlenky,
bez' nichž nelze pedstaviti innost Alamber-
tovu, Coulombovu, Lavoisierovu, vývoj moderní
pírodní vdy moderního názoru svtového.Motto: Neb pokud vím, pírod jen
síla její odpor, jiného však nic,
Heinrich von Kleist.
Vládnoucí kartesiánská filosofie uila mimo jiné,
že summa pohyb pírod, jakož množství hmo-
ty udržovány jsou Bohem stále konstantními.
Bezdná komika obrázku zmizí, povážíme-li vý-
znam tohoto chlubného tvrzení
