ČEZ Elektřina - encyklopedie energetiky

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Vydal: ČEZ, a. s. Autor: ČEZ

Strana 24 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Aby zís­ kal peníze další výzkum, prodal milion dolarů patentová práva americkéfirmě Westinghouse. Během pouhopouhého roku stal šéfinžený­ rem brzy díky sérii standardních typů dynam motorů,jejichž byl konstruktérem, zís­ kal respekt odborné veřejnosti. Ale roku 1887 již zakládá vlastní společnost pro obloukové osvětlení své laboratoři pak do­ končuje práce dvoufázových vícefázových elek­ trických soustavách. Zavedením elektřiny průmyslu stoupalo zatížení elekt­ ráren současně začaly objevovat potíže spojené vlastnostmi stejnosměrného proudu. Dva obří alternátory tehdy ohromujícím výkonem 750 zásobovaly po dostavbě elektrárny roce 1896 padesát kilometrů vzdálené město Buffalo vedením o napětí 000 V. Tesla však nápadu nevzdal ani při dalších studiích v Praze, ani při práci telegrafní ústředně Buda­ pešti, protože svůj vynález roku 1883 Evropě nemohl uplatnit, odcestoval doAmeriky. Vedle do­ pravy (tramvaje elektrické lokomotivy) měly možnost kupovat elektrickou energii průmys­ lové závody. Nejslavnějším Teslovým vynálezem kro­ mě třífázového motoru zejména rozvod prou­ du soustavou tří fází. Hlavním objevitelem tohoto vícefázového sys­ tému, který využíváme dodnes, byl Nikola Tesla. Docházelo buď k velkým ztrátám kvůli odporu vodičů, nebo bylo naopak pro rozvod zapo­ třebívelkých průřezů vo­ dičů vedlo vysoké spotřebě poměrně drahých kovů. Již studií technice Štýrském Hradci přišel myšlenku sestrojit motor střídavý proud, kterou ale jeho učiteléjednoznačně odmítali. Vítězství střídavého proudu________________ Budování elektráren vedlo brzy využívání elektřiny mimo osvětlovací účely. Kolbenovo vítězství Pokrok nedal zastavit ani nás. Objevila poptáv­ ka velkých vodních turbínách Franciso- vých, Peltonových Kaplanových. studiích německé techniky Praze odcestoval díky stipendiu Ameriky, kde se v New Yorku seznámil Nikolou Teslou záhy nato nastoupil firmy Edison Machine Co. Mezi jeho další objevy vynálezy patří například objev vlnovýchjevů vysokých kmitočtů při vysokém napětí, tzv.PůvodníFrancisova turbína vodníelektrárny Štvanice. Téhož roku přihlašuje patent na dnes nejrozšířenějšítřífázový indukčnímotor. Kolben na rozdíl Křižíka razantně prosazoval třífázo­ Řez elektrárnou na Niagarských vodopádech. Anglický inženýr John Hop- kinson nalezl způsob, jak přenášet tři navzá­ jem fázově posunuté střídavé proudy pomocí tří samostatných párů vedení.s. Zejména definitivní vítězství střída­ vého proudu nad stejnosměrným vyžadovalo nové hnací stroje velkými výkony, par­ ní stroje, parní turbíny. Toto napětí bylo většinou nízké, rozvod elek­ trické energie byl tudíž na větší vzdálenost nehos- podárný. Tam spřá­ telil Edisonem apo nějaký časpracoval vjeho labo­ ratoři. Tesla tento třífá­ zový systém roku 1885 dále zlepšil dokázal jej obchodně využít. třinu, aniž musely investovat velké peníze do nákladných zařízení její výrobu. Tech­ nický pokrok sklonku minulého století znamenal totiž bouřlivý rozvoj celého elektrá- renství ním spojeného energetického stro­ jírenství. Výhody střídavého proudu byly tak výraz­ né, když roce 1892 rozhodovalo stav­ bě době největší vodní elektrárny světa na Niagarských vodopádech, Westinghousův ví- cefázový systém zcela přesvědčivě zvítězil nad Edisonovým projektem spoléhajícím stej­ nosměrný proud. Teslovosvětlo vevýbojkách. Tato spolupráce byla výhodná pro elektrárny, pro­ tože, jak jsme již zmínili, jim vyrovnal odběr mezi dnem nocí odpadlo tak jejich nestejnoměrné zatížení. Nebylo divu, vždyť tímto systémem získal řadu úspěchů při osvětlení měst, ale i při konstrukci stejnosměrných tramvají elek­ trických lokomotiv. Mužem, který postavil proti Křižíkovu projektu, byl další vynikající český elektroinženýr Emil Kolben (1862 až 1943)., dříve Kolben spol. Tento proud bylo totiž nutno rozvádět tako­ vém napětí, jakém jej vyžadoval spotřebič. své továrně Elektrotechnic­ ká a. Edisonem se ale záhy rozešel roce 1896 vrátil Pra­ hy, kde založil finančníkem Bondym to­ várnu výrobu elektrických strojů. doby totiž docháze­ lo vodičích vlivem zmatené směsi kmitočtů k vyvolávánítak rušivýchjevů, proudem pře­ neseným větší vzdálenost nebylo možné na­ pájet žádný motor. Inženýr Fran­ tišek Křižík byl zastáncem stejnosměrného proudu. Zabývalse rovněžbez­ drátovým přenosem elektrické energie (neúspěšně), bezdrátovou telegrafiía zkonstruoval řadudalších stro­ jů přístrojů, nichžje vysoce ceněn Teslův trans­ formátor. Praze, vě­ noval nejen produkci střídavých motorů, ale i třífázových alternátorů pro elektrárny. vé střídavé motory, které velmi rychle staly světoznámými. Využívá takto dodnes. Pak bylo možno pro přenos elektrické energie vy­ užít vysokého napětí místě potřeby napětí transformovat požadovanou hodnotu. Tato 22 . sklon­ ku devatenáctého století byla projektována vel­ ká tepelná elektrárna pro Prahu. Přitom jim celodenní odběr zvyšoval samozřejmě zisk. ještě většímu rozvinutí výroby elektrické energie a průmyslu spojeného bránila zpočátku ne­ jednotnost volby napětí různé kmitočty, ale už roce 1905 byl přijat kmitočet Hz a změnil počet používaných napětí. Problém byl vyřešen druhé polovině osmdesátých let mi­ nulého století objevením vlastností střídavého proudu, který dovoluje transformaci napětí. Další význam pro využití elektrické energie měl ob­ jev principu točivého magnetického pole, vy­ tvořeného působením několika střídavých mag­ netických polí prostorově časově posunutých. Podniky tak mohly využívat elek- Nikola Tesla (1856 1943) narodil rodině chor­ vatského kněze