První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názornýa úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách,s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českýchautorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech,schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňujívytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Princip Křižíkovy obloukové lampy. Obrovskou
popularitu přinesla Jubilejní výstava 1891. Křižík pak nějaký čas pracovaljako přednosta
Železničních telegrafů. Záhy postavil dalšílinku
k libeňským vysočanským továrnám, kterou jej
Žaloval Belgičan Outlet provozující doby koň
ku. „Český Edison narodil chudé rodině
v roce 1847. Plynové osvětlení ale na
rozdíl petrolejového udrželo poměrně dlou
ho, zatímco krátký návrat petroleji vyvolala
jen hospodářská krize letech 1930 34. přesko
čení jiskry začal mezi hroty uhlíků protékat
elektrický proud současně teplota stoupla tak
vysoko, vytvořil jasný světelný oblouk.
První elektrická________
osvětlení
V sedmdesátých letech minulého století se
na našem území začaly objevovat první elek
trické soustavy tvořené dynamem, vodiči Kři
žíkovými obloukovými lampami nebo již Edi
sonovými žárovkami. Kři
žík byl první, dnešní doby takřkajediný, kdo se
v pražských ulicích projížděl elektromobilu vlastní
konstrukce. toto technické řešení
získal Křižík patent jeho obloukovka roz
létla světa: roku 1882 osvětlovala No
rimberk řadu měst Rakousku, podle jeho
patentu vyráběly desetitisíce lamp němec
ké továrně Schuckert, ale Londýně dal
ších městech světa. témže
roce ozářily Křižíkovy obloukovky pražské
Stýblovo knihkupectví Hainzovo hodinářství
na Staroměstském náměstí. Původním vynálezcem obloukové
lampy stal sedmiletém bádání roce 1809
Angličan Humphry Davy, který pólům ba
terie připojil dvě uhlíkové tyčinky. roku 1917 pod jeho jménem pod
nikala akciová společnost, zatímco Křižík stáhnul
do ústraní. Maturitu ale nesložil, neboť chyběly
peníze povinnou taxu.
Obloukovky
Zmínili jsme již Křižíkově obloukové
lampě, která byla natolik dobrá, ještě dlou
ho úspěšně soutěžila přízeň Edisonovou
žárovkou. Ně
které ulice byly Praze osvětleny svítiplynem
až zavedení zemního plynu počátku osm
desátých let tohoto století. osvětlení továren začalo výstavbou
osvětlení divadel veřejných prostranství (Jin
dřichův Hradec, Písek, Pardubice).
Uhlíky ale rychle uhořívaly, ajakmile vzdá
lenost mezi nimi zvětšila, elektrický oblouk
zhasl. roce 1878 bylo
do tkalcovny Moravské Třebové instalováno
šest dynam šest obloukových lamp prou
dem ampér. Pokrok ale nedal zastavit koňkajela Pra
ze naposled roku 1905, zatímco tramvaje jezdí do
dnes. Rozvod elektrické energie del
ší vzdálenosti neexistoval, ani existovat ne
mohl, protože stejnosměrný proud, který dy
nama vyráběla, nebylo možné transformovat. Ze
mřel vjižních Cechách roce 1941, ale závod, který
založil, nese jeho jméno dodnes. Elektrické osvětlení oblou
kovkami žárovkami tak začalo vytěsňovat do
té doby používané plynové osvětlení osvět
lení petrolejové.
Mezi nejznámější české vynálezce patří František
Křižík. zdokonalení lampy podílela řada
fyziků. Zajímavé je, díky současnému velkému
dopravnímu provozu průměrná rychlost našich
moderních tramvají zvýšila oproti Křižíkovým jen
o necelý km/h. Křižík byl skvělým tech
nikem, konstruktérem vynálezcem, ale horším
obchodníkem. Naštěstíjej osvícený pro
fesor Zengerpřijal techniku bez maturity. Sám Křižík stál řidičské kliky své elek
trické tramvaje, která začala jezdit červenci 1891
s návštěvníky výstaviště. Aby uhlíky ohořívaly
rovnoměrně celém průřezu, umístil proti
sobě udržení stejné vzdálenosti mezi konci
využil dvojité vinutí magnetické cívky jádro
ve tvaru dvojkužele. Skutečný úspěchem byl patent na
podstatné zdokonalení obloukové lampy. Poprvé
tak bylo starém kontinentu využito žárov
kového světla veřejné místnosti. roce 1889 vybu
doval Křižík velkou elektrárnu Praze Žiž-
20
. Součástí každé takové
soustavy byla malá parní elektrárna, jejíž dy
namo bylo poháněno pístovým parním strojem
či turbínou. Francouz Jean Bernard Léon Fou
cault navrhl čtyřicet let později přibližování
uhořívaných uhlíků pomocí hodinového stroj
ku ruský fyzik Pavel Nikolajevič Jabločkov
zdokonalil roce 1876 obloukovou lampu tím,
že rovnoběžně umístěné uhlíky oddělil tavitel
nou izolační hmotou.
Dynama musela produkovat potřebnou ener
gii přímo místě spotřeby. První
úspěch zaznamenal při opravách železniční signali
zace. tom, že
naše země šly době čele pokroku, svědčí
i skutečnost, již roce 1882 postavil Tho
mas AIva Edison jako první Evropě ústřednu
v dnešním Janáčkově divadle Brně. Sestrojil elektrické signalizač
ní zařízení, které bylo postupně zavedeno celém
Rakousko-Uhersku, ale Svatogotthardském tu
nelu Švýcarsku. témže roce byla osvětlena
obloukovkami plzeňská papírna Ludvíka Piet-
ta, cukrovar Židlochovicích, Měšťanský
pivovar Plzni brzy nato řada dalších závo
dů. veřejného života vstoupil naposled
těsně před druhou světovou válkou, kdy pokusil
svým poselstvím Albertu Einsteinovi vyburcovat lidi
a upozornit strašlivé válečné nebezpečí. Právě tato Jabločkovova
„elektrická svíčka vystavená Paříži, zauja
la Františka Křižíka. Když vychodil školy rodné Plánici
a nedalekých Klatovech, vydal svou matkou
pěšky Prahy, aby zde mohl studovat malostran
ské reálce. Maximální rychlost ale samo
zřejmé srovnávat nemůžeme
