Používá se kombinace různých výrobců, které v žádném
případě nezaručí koordinaci. Ale bohužel nejsou nikde ani uvedeny minimální parametry, které SPD musí splňovat. Potom, i když projektová dokumentace uvádí výpočet dostatečných vzdáleností, tyto
stejně nikdo nedodrží ani nekontroluje.
Montážní chyby
Vůbec nejčastější montáží chybou jsou souběhy „ošetřených“ a „neošetřených“ vodičů proti přepětí.
32
.
Vůbec nejhorší chybou, se kterou jsem se (ne bohužel výjimečně) setkal, jsou náhrady projektem
předepsaných typů SPD, za jiné, levnější. Často se také SPD T1 nahrazuje levnějším SPD T2 stejného výrobce kvůli
nejnižší nabídce a tím získání zakázky. Montážní firmy jsou zvyklé rozvaděčích vést vodiče přívodu vývodu
v jednom esteticky zarovnaném svazku vodičů, navíc s pokud možno ostrými pravoúhlými ohyby.Mnoho projektantů ani neuvádí přesná označení SPD.
Další velice častou chybou jsou příliš dlouhé přívodní vodiče vodič uzemnění SPD, jež nezřídka
překračuje délku jednoho metru. Při průchodu
bleskového proudu pak vlivem značných elektrodynamických sil dochází k vytržení vodičů ze svorek. Přitom doporučená maximální součtová délka těchto vodičů je
padesát centimetrů!
Závažnou chybou SPD T1 je absence fyzické fixace vodičů jejich ostré ohyby. Pak se
často stává, že použitá SPD svými parametry nesplňují požadavky třídy LPL. 2).
Současný stav, kdy se vypracovává kvůli úspoře financí investora pouze dokumentace pro stavební
povolení, kde z pochopitelných důvodů nejsou uvedeny podrobnosti projektantem přesně
navrženého provedení elektroinstalace, což umožňuje „lidovou tvořivost“ montážním firmám, snad
ani nemá cenu komentovat. Ve veřejných zakázkách to přímo vylučuje
zákon. Projektová dokumentace zhotovená
pouze pro stavební povolení se samozřejmě přesným určením tras elektroinstalace nezabývá. Všichni se spoléhají na skutečnost, že přímý úder blesku do
konkrétní budovy má obvykle velice malou pravděpodobnost. Potom i souběh vodičů v délce cca
deseti centimetrů (což je naprosto běžné) u jediného SPD může mít za následek indukci v řádu stovek
až tisíců voltů přepětí. Přitom právě trasování, díky absenci prováděcí projektové dokumentace je výhradně
na jejich libovůli.
Do stejné kategorie chyb patří souběhy kabelů velké indukční smyčky, se kterými si obvykle
pracovníci na stavbě vůbec nelámou hlavu s největší pravděpodobností této problematice ani
nemají ponětí.
Často se používají jako zemnící vodiče s plným průřezem. Bleskový proud je ale vysokofrekvenční jev,
který ke svému bezproblémovému svedení vyžaduje slaněné vodiče. Tedy
proudy s velmi velkým elektromagnetickým polem v jejich okolí.
Přitom je nutno si uvědomit, že v případě SPD T1 se jedná proudy řádově v desítkách kA.
Co je prakticky pravidlem, s možností velice fatálních dopadů v případě přímého úderu blesku, je
praxe, že elektroinstalační firma se vůbec nezajímá trasy vedení jímací soustavy hromosvodu a
naopak (obr
