Milan Kaucký
Přestože soubor norem ČSN EN 62 305 platí již od listopadu 2006, tedy téměř 5 let, a další norma
týkající se tohoto problému, ČSN 332000‐5‐534, je platná od května 2009, tedy více než 2 roky, stále
se mezi odbornou veřejností vyskytuje mnoho nejasností, jak si při návrhu, montáži a revizích SPD
počínat.
v § 36 odst. 268/2009 Sb.
Projekční chyby
Prvním ze zásadních nedostatků, se kterými se setkávám je stanovení třídy LPL bez provedení
výpočtu rizika dle ČSN EN 62305‐2, přestože tuto povinnost pro valnou většinu projektovaných
objektů (snad jen s výjimkou nějakých menších seníků a krmelců) stanovuje vyhláška č. V dalším budou uvedeny nejčastěji se vyskytující nedostatky. 1). Jednak se
bleskový proud (i v případě blízkého úderu blesku do sítě nebo sousedních objektů) zavleče až
hluboko dovnitř „chráněného“ objektu, jednak se těžko zabrání souběhu kabelů tím zpětné
indukci přepětí (obr. 1 Instalace svodiče SPD T1 v podružném rozváděči na 2. Stejně, jako jsou stejně vysocí lidé různých postav
(hubení, tlustí, atleti, a i ti se navíc liší navzájem s různým poměrem délky nohou k trupu, atd.
Obr. Výčet tedy nebude úplný,
neboť „lidová tvořivost“ je vskutku bezbřehá …. Projektant pouze stanoví třídu LPL dle nějaké tabulky objektů, nebo hůře, odhadem od
boku. Je to ale stejné, jako bychom chtěli všechny lidi oblékat pouze podle jejich tělesné výšky bez
respektu k typu postavy prováděné činnosti.Problémy návrhem vnitřní instalace
Ing. Rovněž vliv okolí (ne pouze úplně nejbližšího) zejména připojených
inženýrských sítí má často zásadní dopad na úroveň požadavků na LPMS
Další závažnou chybou, se kterou se setkávám zvláště u rodinných domů, je umístění SPD T1 (svodiče
bleskového proudu) do jediného rozváděče situovaného prakticky uprostřed domu.) tak i
domy se stejnou zastavěnou plochou počtem podlaží mohou mít různé tvary střech, lišit se ve
vnitřním uspořádání, vybavením ve spoustě zdánlivých detailů, které ale mají podstatný vliv na
požadavky na LPMS. 2. NP (Foto: Zdeněk Hladný)
31
