Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
jeden
její staniolový polep přivádíme elektřinu, příklad kladnou.polepy. Záporná elektřina kladnou elektřinou prvém
polepu přitahují, kdežto kladná elektřina druhého polepu
prchá. Převedli jsme tedy nyní zápornou
elektřinu sklem druhý polep. Představ sinynítakovou Franklinovu desku. Staniol jemně roztepaný cín, tedy dobrý vodič
elektřiny.
Na druhém polepu vzbudí indukcí obě elektřiny, kladná
i záporná. Rychlého střídání napětí, mnoho milionů
Změn vteřinu, dosáhneme elektronkami, kterým dříve
říkalo radiové nebo elektronové lampy.“
„Ano. Teď se
s přivedenou zápornou elektřinou bude vázati elektřina kladná
a záporná bude prchat. Všimni nyní, prvý staniolový
polep jsme kladnou elektřinu přivedli, druhého staniolového
polepu opět odchází kladná elektřina.“
„Nuže, pokračuji.
A teď představ, místo skla ponecháme jen vzdušný
92
.“
„Z elektrotechniky již víš,“ pokračoval člověk, „že elektřina
se budí kovech ina dálku, bezjakéhokoliv spojení, tak zvanou
indukcí. Převedli jsme
tedy stejnou elektřinu přes nevodič, že? Obrátíme-li nyní věc
a přivádíme prvý polep elektřinu zápornou, vzniknou na
druhém polepu opět obě elektřiny, kladná záporná.“
„Tomu jsem učil již obecné škole. přece elek'
třina prošla tímto nevodičem!“
„To tak zajímavé,“ liboval hoch.
„Je,“ souhlasil inženýr. Mezi oběma těmito kovo-
vými polepy však sklo»tedy nevodič elektřiny. „Poslouchej však dále. přece již dávno známo, stejnomenné elektřiny se
odpuzují, nestejnojmenné pak přitahují. Čím rychleji budeme střídat
napětí, tím větší oud poteče Franklinovou' deskou, a
tedy nevodičem
