Bratři Drátové: román měděného drátu a elektřiny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.

Vydal: Orbis, knihtiskárna Praha Autor: Jan Karel Čemus

Strana 9 z 103

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Bylo horko zdálo jí, omdlí. Opět byla tavena pak poznala, dostala tvar po­ dlouhlých špalíků. pak již půjdou místa svého určení. Týrání nebralo konce. Tvrdé průvlaky vtaho­ valy mezi sebe krásný kov ustavičně ztenčoval prodlu- Žoval. tato měď prospěje rozšíření elektřiny.má sloužit nějaké Elektřině? uvažovala. Byla sice již čistá, leskla hnědočerveně, ale krása nepo­ mohla. Vždyť teď vypad'ám hůř než deštovka pomyslila j ale nové vtahování tvrdých čelistí průvlaků bralo dech. „Je velmi zajímavý obor,“ přisvědčil muž. několik dní skoro ohlušilo hučení vál­ covny vykřikla bolestí, když byla mačkána mezi dvěma točícími válci, které stiskly tak, byla útlá.“ Muž chlapcem pomalu vzdalovali měď tušila, že, soudíc podle mužovy řeči, nečeká nic dobrého. nemýlila se. přijdou válcoven drátoven, kde se promění tyče dráty. Kdo je dáma, musí áoužit? všem tom trápení statí služebnicí nějaké Elektřiny? „Elektřina vždycky najímala,“ 021val Koch. Vyrobí se'z dráty, kterých je potřeba celé elektrotechnice. Jak to, . „Až bude měď úplně vyčištěna, bude odlita kusy, kterým říkáme housky. Nové nové hučící stroje však braly své tvrdé objetí; měď naříkala, ale nikdo nelitoval.“ „Jak?“ zvídäl hoch.slov. Nové strojepo sahaly, viděla kolem sebe lidi modrých pracovních oděvech opět trnula hrůzou, 9 . Měď pozorovala, jak rychle slábne, hrůzou patřila to, jak její tělo prodlužuje nemožnosti