Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Měď pozorovala, jak rychle slábne, hrůzou patřila to,
jak její tělo prodlužuje nemožnosti.
Týrání nebralo konce. Kdo
je dáma, musí áoužit? všem tom trápení statí
služebnicí nějaké Elektřiny?
„Elektřina vždycky najímala,“ 021val Koch.slov.
Bylo horko zdálo jí, omdlí. přijdou válcoven drátoven, kde se
promění tyče dráty.
„Až bude měď úplně vyčištěna, bude odlita kusy, kterým
říkáme housky.
Nové nové hučící stroje však braly své tvrdé objetí;
měď naříkala, ale nikdo nelitoval.
„Je velmi zajímavý obor,“ přisvědčil muž. tato měď
prospěje rozšíření elektřiny. Nové strojepo sahaly, viděla kolem
sebe lidi modrých pracovních oděvech opět trnula hrůzou,
9
. Jak to, .
Byla sice již čistá, leskla hnědočerveně, ale krása nepo
mohla.
Vždyť teď vypad'ám hůř než deštovka pomyslila j
ale nové vtahování tvrdých čelistí průvlaků bralo dech. Opět byla tavena pak poznala, dostala tvar po
dlouhlých špalíků. nemýlila se.má sloužit nějaké Elektřině? uvažovala. několik dní skoro ohlušilo hučení vál
covny vykřikla bolestí, když byla mačkána mezi dvěma
točícími válci, které stiskly tak, byla útlá.“
„Jak?“ zvídäl hoch. Vyrobí se'z dráty, kterých je
potřeba celé elektrotechnice.“
Muž chlapcem pomalu vzdalovali měď tušila, že,
soudíc podle mužovy řeči, nečeká nic dobrého. Tvrdé průvlaky vtaho
valy mezi sebe krásný kov ustavičně ztenčoval prodlu-
Žoval. pak již půjdou místa svého
určení
