Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Týrání nebralo konce. Tvrdé průvlaky vtaho
valy mezi sebe krásný kov ustavičně ztenčoval prodlu-
Žoval. tato měď
prospěje rozšíření elektřiny.má sloužit nějaké Elektřině? uvažovala. nemýlila se.
Nové nové hučící stroje však braly své tvrdé objetí;
měď naříkala, ale nikdo nelitoval. Vyrobí se'z dráty, kterých je
potřeba celé elektrotechnice.“
„Jak?“ zvídäl hoch.“
Muž chlapcem pomalu vzdalovali měď tušila, že,
soudíc podle mužovy řeči, nečeká nic dobrého.
„Až bude měď úplně vyčištěna, bude odlita kusy, kterým
říkáme housky. přijdou válcoven drátoven, kde se
promění tyče dráty. Nové strojepo sahaly, viděla kolem
sebe lidi modrých pracovních oděvech opět trnula hrůzou,
9
. Opět byla tavena pak poznala, dostala tvar po
dlouhlých špalíků.
Byla sice již čistá, leskla hnědočerveně, ale krása nepo
mohla.
Bylo horko zdálo jí, omdlí.
Vždyť teď vypad'ám hůř než deštovka pomyslila j
ale nové vtahování tvrdých čelistí průvlaků bralo dech. několik dní skoro ohlušilo hučení vál
covny vykřikla bolestí, když byla mačkána mezi dvěma
točícími válci, které stiskly tak, byla útlá. Kdo
je dáma, musí áoužit? všem tom trápení statí
služebnicí nějaké Elektřiny?
„Elektřina vždycky najímala,“ 021val Koch. pak již půjdou místa svého
určení.
Měď pozorovala, jak rychle slábne, hrůzou patřila to,
jak její tělo prodlužuje nemožnosti.slov.
„Je velmi zajímavý obor,“ přisvědčil muž. Jak to,
