Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Jak?“ zvídäl hoch.
Byla sice již čistá, leskla hnědočerveně, ale krása nepo
mohla. Vyrobí se'z dráty, kterých je
potřeba celé elektrotechnice.
Měď pozorovala, jak rychle slábne, hrůzou patřila to,
jak její tělo prodlužuje nemožnosti. nemýlila se.slov. Jak to, .
Nové nové hučící stroje však braly své tvrdé objetí;
měď naříkala, ale nikdo nelitoval.
Týrání nebralo konce.
„Je velmi zajímavý obor,“ přisvědčil muž. Kdo
je dáma, musí áoužit? všem tom trápení statí
služebnicí nějaké Elektřiny?
„Elektřina vždycky najímala,“ 021val Koch. Tvrdé průvlaky vtaho
valy mezi sebe krásný kov ustavičně ztenčoval prodlu-
Žoval.
Bylo horko zdálo jí, omdlí. několik dní skoro ohlušilo hučení vál
covny vykřikla bolestí, když byla mačkána mezi dvěma
točícími válci, které stiskly tak, byla útlá.“
Muž chlapcem pomalu vzdalovali měď tušila, že,
soudíc podle mužovy řeči, nečeká nic dobrého. Opět byla tavena pak poznala, dostala tvar po
dlouhlých špalíků. tato měď
prospěje rozšíření elektřiny. přijdou válcoven drátoven, kde se
promění tyče dráty.má sloužit nějaké Elektřině? uvažovala.
Vždyť teď vypad'ám hůř než deštovka pomyslila j
ale nové vtahování tvrdých čelistí průvlaků bralo dech.
„Až bude měď úplně vyčištěna, bude odlita kusy, kterým
říkáme housky. Nové strojepo sahaly, viděla kolem
sebe lidi modrých pracovních oděvech opět trnula hrůzou,
9
. pak již půjdou místa svého
určení
