Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Použití mědi velmi rozsáhlé, že?“ slyšela, jak chlapec
Znovu zvídá, muž přisvědčil. Tím vyčistí dále zpracovává
již skoro čistá měď. Měď vetmi často mísíme ji
nými kovy. „Teď,
jak vidíš, taví uhlím; vzniká tak černá meď, která se
bude ještě několikráte tavit. „Jsou pokryty
měděnkou.
„Pražením jsme rudy odstranili,síru,“ vysvětloval jeden
Z mužů mladému chlapci ruda zvědavě naslouchala.
„Je velmi potřebná,“ hovořil, „je výborným vodičem tepla
a také vzdoruje ohni. Vyrábějí ohebné trubičky, jichž používá
pro různé účely. Proto zhotovují kotle nádoby
na ohřívání. Jsou pěkné, ale
také jedovaté. mnoho kostelů, které
mají střechy mědi. Tak třeba bronz slitina mědi cínu, mosaz
je mědi zinku, pak ještě veliké množství různých slitin
pro různé účely.“
Muž oddychl měď chvěla očekávání jeho dalších
. Měď vzdoruje dobře vliVům počasí, slouží
ke krytí střech významných budov.“
„Také drobné peníze jsou mědi, že?“
„Ano, jenže čisté mědi.
„Z mědi též zhotovují zelené modré barvy.“
Ruda viděla, hoch pozorně naslouchá.“'
„A jedovatá,“ kýval člověk znamení souhlasu.viděla, nyní téměř černá, styděla své ubohé
vzezření,
„Teď sice černá, ale několikráte přetavíme, vyčistí
se bude krásná měď,“ slyšela kolem sebe hovořit umou-
něné lidi otřásla strachem, udělají. Dnes všaknejvícemědispotřebuje elektro
technice. tato měď bude sloužiti elektřině.“
„To jsou zelené,“ přidal řeči chlapec
