Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
Muž oddychl měď chvěla očekávání jeho dalších
. Měď vetmi často mísíme ji
nými kovy. Vyrábějí ohebné trubičky, jichž používá
pro různé účely. Tak třeba bronz slitina mědi cínu, mosaz
je mědi zinku, pak ještě veliké množství různých slitin
pro různé účely. Dnes všaknejvícemědispotřebuje elektro
technice.“
„Také drobné peníze jsou mědi, že?“
„Ano, jenže čisté mědi.“
Ruda viděla, hoch pozorně naslouchá.
„Použití mědi velmi rozsáhlé, že?“ slyšela, jak chlapec
Znovu zvídá, muž přisvědčil. „Teď,
jak vidíš, taví uhlím; vzniká tak černá meď, která se
bude ještě několikráte tavit.
„Je velmi potřebná,“ hovořil, „je výborným vodičem tepla
a také vzdoruje ohni. Tím vyčistí dále zpracovává
již skoro čistá měď.“'
„A jedovatá,“ kýval člověk znamení souhlasu. Měď vzdoruje dobře vliVům počasí, slouží
ke krytí střech významných budov. Jsou pěkné, ale
také jedovaté.“
„To jsou zelené,“ přidal řeči chlapec.
„Z mědi též zhotovují zelené modré barvy.
„Pražením jsme rudy odstranili,síru,“ vysvětloval jeden
Z mužů mladému chlapci ruda zvědavě naslouchala. Proto zhotovují kotle nádoby
na ohřívání. mnoho kostelů, které
mají střechy mědi. „Jsou pokryty
měděnkou.viděla, nyní téměř černá, styděla své ubohé
vzezření,
„Teď sice černá, ale několikráte přetavíme, vyčistí
se bude krásná měď,“ slyšela kolem sebe hovořit umou-
něné lidi otřásla strachem, udělají. tato měď bude sloužiti elektřině
