Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Pražením jsme rudy odstranili,síru,“ vysvětloval jeden
Z mužů mladému chlapci ruda zvědavě naslouchala. „Teď,
jak vidíš, taví uhlím; vzniká tak černá meď, která se
bude ještě několikráte tavit. mnoho kostelů, které
mají střechy mědi.“
Ruda viděla, hoch pozorně naslouchá. Dnes všaknejvícemědispotřebuje elektro
technice. Jsou pěkné, ale
také jedovaté.
„Z mědi též zhotovují zelené modré barvy.“
„To jsou zelené,“ přidal řeči chlapec.
„Použití mědi velmi rozsáhlé, že?“ slyšela, jak chlapec
Znovu zvídá, muž přisvědčil. „Jsou pokryty
měděnkou. tato měď bude sloužiti elektřině. Měď vzdoruje dobře vliVům počasí, slouží
ke krytí střech významných budov. Tak třeba bronz slitina mědi cínu, mosaz
je mědi zinku, pak ještě veliké množství různých slitin
pro různé účely.
„Je velmi potřebná,“ hovořil, „je výborným vodičem tepla
a také vzdoruje ohni. Tím vyčistí dále zpracovává
již skoro čistá měď.“
„Také drobné peníze jsou mědi, že?“
„Ano, jenže čisté mědi.“
Muž oddychl měď chvěla očekávání jeho dalších
. Vyrábějí ohebné trubičky, jichž používá
pro různé účely.viděla, nyní téměř černá, styděla své ubohé
vzezření,
„Teď sice černá, ale několikráte přetavíme, vyčistí
se bude krásná měď,“ slyšela kolem sebe hovořit umou-
něné lidi otřásla strachem, udělají. Měď vetmi často mísíme ji
nými kovy. Proto zhotovují kotle nádoby
na ohřívání.“'
„A jedovatá,“ kýval člověk znamení souhlasu
