Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Jsou pokryty
měděnkou. Dnes všaknejvícemědispotřebuje elektro
technice. Měď vetmi často mísíme ji
nými kovy. Tak třeba bronz slitina mědi cínu, mosaz
je mědi zinku, pak ještě veliké množství různých slitin
pro různé účely. Jsou pěkné, ale
také jedovaté. Tím vyčistí dále zpracovává
již skoro čistá měď.
„Z mědi též zhotovují zelené modré barvy.“
Ruda viděla, hoch pozorně naslouchá. Měď vzdoruje dobře vliVům počasí, slouží
ke krytí střech významných budov.viděla, nyní téměř černá, styděla své ubohé
vzezření,
„Teď sice černá, ale několikráte přetavíme, vyčistí
se bude krásná měď,“ slyšela kolem sebe hovořit umou-
něné lidi otřásla strachem, udělají. Proto zhotovují kotle nádoby
na ohřívání.“
„To jsou zelené,“ přidal řeči chlapec. tato měď bude sloužiti elektřině.
„Je velmi potřebná,“ hovořil, „je výborným vodičem tepla
a také vzdoruje ohni.“
Muž oddychl měď chvěla očekávání jeho dalších
.“'
„A jedovatá,“ kýval člověk znamení souhlasu.
„Pražením jsme rudy odstranili,síru,“ vysvětloval jeden
Z mužů mladému chlapci ruda zvědavě naslouchala. mnoho kostelů, které
mají střechy mědi.“
„Také drobné peníze jsou mědi, že?“
„Ano, jenže čisté mědi.
„Použití mědi velmi rozsáhlé, že?“ slyšela, jak chlapec
Znovu zvídá, muž přisvědčil. Vyrábějí ohebné trubičky, jichž používá
pro různé účely. „Teď,
jak vidíš, taví uhlím; vzniká tak černá meď, která se
bude ještě několikráte tavit
