Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
mnoho kostelů, které
mají střechy mědi. tato měď bude sloužiti elektřině. Jsou pěkné, ale
také jedovaté.“
Muž oddychl měď chvěla očekávání jeho dalších
. Vyrábějí ohebné trubičky, jichž používá
pro různé účely.“
„To jsou zelené,“ přidal řeči chlapec. Tak třeba bronz slitina mědi cínu, mosaz
je mědi zinku, pak ještě veliké množství různých slitin
pro různé účely.“
„Také drobné peníze jsou mědi, že?“
„Ano, jenže čisté mědi.“
Ruda viděla, hoch pozorně naslouchá. Proto zhotovují kotle nádoby
na ohřívání.
„Z mědi též zhotovují zelené modré barvy. „Jsou pokryty
měděnkou. Tím vyčistí dále zpracovává
již skoro čistá měď.viděla, nyní téměř černá, styděla své ubohé
vzezření,
„Teď sice černá, ale několikráte přetavíme, vyčistí
se bude krásná měď,“ slyšela kolem sebe hovořit umou-
něné lidi otřásla strachem, udělají.
„Použití mědi velmi rozsáhlé, že?“ slyšela, jak chlapec
Znovu zvídá, muž přisvědčil. Měď vzdoruje dobře vliVům počasí, slouží
ke krytí střech významných budov. Dnes všaknejvícemědispotřebuje elektro
technice.“'
„A jedovatá,“ kýval člověk znamení souhlasu.
„Pražením jsme rudy odstranili,síru,“ vysvětloval jeden
Z mužů mladému chlapci ruda zvědavě naslouchala. „Teď,
jak vidíš, taví uhlím; vzniká tak černá meď, která se
bude ještě několikráte tavit.
„Je velmi potřebná,“ hovořil, „je výborným vodičem tepla
a také vzdoruje ohni. Měď vetmi často mísíme ji
nými kovy
