Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Jsou pokryty
měděnkou.viděla, nyní téměř černá, styděla své ubohé
vzezření,
„Teď sice černá, ale několikráte přetavíme, vyčistí
se bude krásná měď,“ slyšela kolem sebe hovořit umou-
něné lidi otřásla strachem, udělají. „Teď,
jak vidíš, taví uhlím; vzniká tak černá meď, která se
bude ještě několikráte tavit. Měď vetmi často mísíme ji
nými kovy.
„Použití mědi velmi rozsáhlé, že?“ slyšela, jak chlapec
Znovu zvídá, muž přisvědčil. mnoho kostelů, které
mají střechy mědi.“
„Také drobné peníze jsou mědi, že?“
„Ano, jenže čisté mědi. Jsou pěkné, ale
také jedovaté.
„Z mědi též zhotovují zelené modré barvy.“
Muž oddychl měď chvěla očekávání jeho dalších
. Tak třeba bronz slitina mědi cínu, mosaz
je mědi zinku, pak ještě veliké množství různých slitin
pro různé účely. Měď vzdoruje dobře vliVům počasí, slouží
ke krytí střech významných budov. Dnes všaknejvícemědispotřebuje elektro
technice. Proto zhotovují kotle nádoby
na ohřívání. tato měď bude sloužiti elektřině. Vyrábějí ohebné trubičky, jichž používá
pro různé účely.“
Ruda viděla, hoch pozorně naslouchá.
„Je velmi potřebná,“ hovořil, „je výborným vodičem tepla
a také vzdoruje ohni.
„Pražením jsme rudy odstranili,síru,“ vysvětloval jeden
Z mužů mladému chlapci ruda zvědavě naslouchala.“'
„A jedovatá,“ kýval člověk znamení souhlasu. Tím vyčistí dále zpracovává
již skoro čistá měď.“
„To jsou zelené,“ přidal řeči chlapec
