Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Použití mědi velmi rozsáhlé, že?“ slyšela, jak chlapec
Znovu zvídá, muž přisvědčil.“
„Také drobné peníze jsou mědi, že?“
„Ano, jenže čisté mědi. Dnes všaknejvícemědispotřebuje elektro
technice. Měď vetmi často mísíme ji
nými kovy.“
Muž oddychl měď chvěla očekávání jeho dalších
.
„Je velmi potřebná,“ hovořil, „je výborným vodičem tepla
a také vzdoruje ohni. Měď vzdoruje dobře vliVům počasí, slouží
ke krytí střech významných budov. Tak třeba bronz slitina mědi cínu, mosaz
je mědi zinku, pak ještě veliké množství různých slitin
pro různé účely.“
„To jsou zelené,“ přidal řeči chlapec.
„Z mědi též zhotovují zelené modré barvy.“'
„A jedovatá,“ kýval člověk znamení souhlasu. Proto zhotovují kotle nádoby
na ohřívání. mnoho kostelů, které
mají střechy mědi. Vyrábějí ohebné trubičky, jichž používá
pro různé účely. Tím vyčistí dále zpracovává
již skoro čistá měď.“
Ruda viděla, hoch pozorně naslouchá. Jsou pěkné, ale
také jedovaté. „Jsou pokryty
měděnkou. „Teď,
jak vidíš, taví uhlím; vzniká tak černá meď, která se
bude ještě několikráte tavit.viděla, nyní téměř černá, styděla své ubohé
vzezření,
„Teď sice černá, ale několikráte přetavíme, vyčistí
se bude krásná měď,“ slyšela kolem sebe hovořit umou-
něné lidi otřásla strachem, udělají. tato měď bude sloužiti elektřině.
„Pražením jsme rudy odstranili,síru,“ vysvětloval jeden
Z mužů mladému chlapci ruda zvědavě naslouchala
