Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Co myslíš?“ řekl pisklavým hláskem.
„Spadl jsi také sloupu?“ ptal divného Drátu.
Ten otevřel malá ústa zašklebil se. Pak sebou trhl, nebot těsně něho ležel jiný Drát. Byl
mnohem kratší než Prvous, ale zato silnější. „Nejsem přece
Z mědi.SETKÁNÍ DVOU BRATŘÍ
Prvous ležel zemi jako bez vlády. Nejsem kus nějakého hloupého měděného drátu, jako
ty —
67
. Leskl mědí jako jiné měděné dráty, přece se
zdálo, tvor, který živí potravou, kdežto oni, Drá
tové, nikdy ničeho nejedli. neskonalému
Prvousovu údivu měl tento Drát ústa teď jej nejstarší
Z bratří Drátů viděl, kterak mrskavým pohybem posunuje
po zemi. Jeho pomsta tedy
nezdařila, nezasáhl žádného oněch lidí, kteří jej připoutali
nahoru tomu protivnému povídavému Isolátoru!
Opatrně rozhlédl viděl, kterak jeden montérů utíká
k obci
