Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Inženýr ukázal přetržený drát. „To abychom-se elektriky báli?!“
Inženýr usmál. DodržHi při provádění elek
trických zařízení bezpečnostní předpisy, pak neškodná.jej jiným. „Je něm vysoké napětí. tomto drátě dvaadva
cet tisíc voltů napětí. Kdybyste se
tohoto drátu dotkl, byl byste usmrcen nebo aspoň strašlivě
popálen, což bylo vlastně totéž.“
„A když padne člověka, jej také nemáme něho
snímat?“ ptal rolník. „To tomu ani nepřiblížím.
Co tím však budete dělat?“
„Montér běžel vypnoutproud,“ vysvětlovalinženýr, „vedení
o vysokém napětí rozděleno několik úseků, jež dají
vypnout tak zvanými úsekovými vypínači.
A přetrhne-li drát, pak naň nesmí sahat doby, dokud
není proud vypjat. „Elektřina znamenitým služebníkem, ale
musí zacházet opatrně.
„Není-li nablízku vypínač,“ řekl inženýr, „pak ano. Inženýr cosi volal. Hned jakmile Voráček vrátí, půjdete pro něj do
Hroznová.
Nová slova jej vyrušila. Stačí gumové rukavice sUchá
5 Bratři I>rátové 65
.
„Zde smrt,“ řekl. Škoda, zas nás čeká nová práce.
„Ne, pantáto, sem teď nesmíte!“ Uviděl sedláka, kterak se
k němu blíží.
„Proč?“ divil muž dýmkou ústech.“
Prvous naslouchal chvěl zlostí, člověka nezasáhl. Ovšem
rukou něj sahat nesmíte. Jsou upevněny na
sloupech vypínají zdola vypínací tyčí.“
„I safra,“ divil vesničan.
„To jsou věci,“ broukal. Ne
odborníci ovšem nesmí takových zařízeních nic měnit.“
Staroch kýval rozvážně hlavou.
„Ano ne,“ řekl
