Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„I safra,“ divil vesničan.
„Ne, pantáto, sem teď nesmíte!“ Uviděl sedláka, kterak se
k němu blíží. Jsou upevněny na
sloupech vypínají zdola vypínací tyčí. Inženýr cosi volal.
„Proč?“ divil muž dýmkou ústech.
„Zde smrt,“ řekl. „To abychom-se elektriky báli?!“
Inženýr usmál.“
„A když padne člověka, jej také nemáme něho
snímat?“ ptal rolník.
Nová slova jej vyrušila.
„Není-li nablízku vypínač,“ řekl inženýr, „pak ano.
Co tím však budete dělat?“
„Montér běžel vypnoutproud,“ vysvětlovalinženýr, „vedení
o vysokém napětí rozděleno několik úseků, jež dají
vypnout tak zvanými úsekovými vypínači. „Elektřina znamenitým služebníkem, ale
musí zacházet opatrně.
„To jsou věci,“ broukal. „To tomu ani nepřiblížím. Škoda, zas nás čeká nová práce. „Je něm vysoké napětí.“
Staroch kýval rozvážně hlavou.
„Ano ne,“ řekl.“
Prvous naslouchal chvěl zlostí, člověka nezasáhl.
Inženýr ukázal přetržený drát. Stačí gumové rukavice sUchá
5 Bratři I>rátové 65
. tomto drátě dvaadva
cet tisíc voltů napětí. Ne
odborníci ovšem nesmí takových zařízeních nic měnit.jej jiným. Hned jakmile Voráček vrátí, půjdete pro něj do
Hroznová. Ovšem
rukou něj sahat nesmíte. DodržHi při provádění elek
trických zařízení bezpečnostní předpisy, pak neškodná. Kdybyste se
tohoto drátu dotkl, byl byste usmrcen nebo aspoň strašlivě
popálen, což bylo vlastně totéž.
A přetrhne-li drát, pak naň nesmí sahat doby, dokud
není proud vypjat
