Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„A když padne člověka, jej také nemáme něho
snímat?“ ptal rolník.“
Staroch kýval rozvážně hlavou. Ovšem
rukou něj sahat nesmíte.
A přetrhne-li drát, pak naň nesmí sahat doby, dokud
není proud vypjat. „Elektřina znamenitým služebníkem, ale
musí zacházet opatrně. „To tomu ani nepřiblížím. „To abychom-se elektriky báli?!“
Inženýr usmál. Kdybyste se
tohoto drátu dotkl, byl byste usmrcen nebo aspoň strašlivě
popálen, což bylo vlastně totéž.“
Prvous naslouchal chvěl zlostí, člověka nezasáhl. „Je něm vysoké napětí.jej jiným.
„Proč?“ divil muž dýmkou ústech.
„Ano ne,“ řekl. Škoda, zas nás čeká nová práce. Stačí gumové rukavice sUchá
5 Bratři I>rátové 65
.“
„I safra,“ divil vesničan. Hned jakmile Voráček vrátí, půjdete pro něj do
Hroznová. Jsou upevněny na
sloupech vypínají zdola vypínací tyčí. Inženýr cosi volal. Ne
odborníci ovšem nesmí takových zařízeních nic měnit.
„Ne, pantáto, sem teď nesmíte!“ Uviděl sedláka, kterak se
k němu blíží.
Nová slova jej vyrušila. tomto drátě dvaadva
cet tisíc voltů napětí.
„Zde smrt,“ řekl.
„Není-li nablízku vypínač,“ řekl inženýr, „pak ano. DodržHi při provádění elek
trických zařízení bezpečnostní předpisy, pak neškodná.
Inženýr ukázal přetržený drát.
Co tím však budete dělat?“
„Montér běžel vypnoutproud,“ vysvětlovalinženýr, „vedení
o vysokém napětí rozděleno několik úseků, jež dají
vypnout tak zvanými úsekovými vypínači.
„To jsou věci,“ broukal
