Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„To tomu ani nepřiblížím. Stačí gumové rukavice sUchá
5 Bratři I>rátové 65
.
Nová slova jej vyrušila.
„Zde smrt,“ řekl.
„Ne, pantáto, sem teď nesmíte!“ Uviděl sedláka, kterak se
k němu blíží.“
„I safra,“ divil vesničan.
Inženýr ukázal přetržený drát.jej jiným.“
Staroch kýval rozvážně hlavou. „Je něm vysoké napětí.
„Není-li nablízku vypínač,“ řekl inženýr, „pak ano.
A přetrhne-li drát, pak naň nesmí sahat doby, dokud
není proud vypjat. Škoda, zas nás čeká nová práce. Inženýr cosi volal. DodržHi při provádění elek
trických zařízení bezpečnostní předpisy, pak neškodná.
„To jsou věci,“ broukal.
„Ano ne,“ řekl. Hned jakmile Voráček vrátí, půjdete pro něj do
Hroznová. „To abychom-se elektriky báli?!“
Inženýr usmál.
Co tím však budete dělat?“
„Montér běžel vypnoutproud,“ vysvětlovalinženýr, „vedení
o vysokém napětí rozděleno několik úseků, jež dají
vypnout tak zvanými úsekovými vypínači. Jsou upevněny na
sloupech vypínají zdola vypínací tyčí.
„Proč?“ divil muž dýmkou ústech.“
„A když padne člověka, jej také nemáme něho
snímat?“ ptal rolník. Ovšem
rukou něj sahat nesmíte. Ne
odborníci ovšem nesmí takových zařízeních nic měnit.“
Prvous naslouchal chvěl zlostí, člověka nezasáhl. Kdybyste se
tohoto drátu dotkl, byl byste usmrcen nebo aspoň strašlivě
popálen, což bylo vlastně totéž. tomto drátě dvaadva
cet tisíc voltů napětí. „Elektřina znamenitým služebníkem, ale
musí zacházet opatrně
