Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Ne
odborníci ovšem nesmí takových zařízeních nic měnit. „To abychom-se elektriky báli?!“
Inženýr usmál. Jsou upevněny na
sloupech vypínají zdola vypínací tyčí.
Co tím však budete dělat?“
„Montér běžel vypnoutproud,“ vysvětlovalinženýr, „vedení
o vysokém napětí rozděleno několik úseků, jež dají
vypnout tak zvanými úsekovými vypínači. Ovšem
rukou něj sahat nesmíte.
„Ano ne,“ řekl. DodržHi při provádění elek
trických zařízení bezpečnostní předpisy, pak neškodná.
Inženýr ukázal přetržený drát.“
Prvous naslouchal chvěl zlostí, člověka nezasáhl.
„Ne, pantáto, sem teď nesmíte!“ Uviděl sedláka, kterak se
k němu blíží.
„Není-li nablízku vypínač,“ řekl inženýr, „pak ano. Hned jakmile Voráček vrátí, půjdete pro něj do
Hroznová. Kdybyste se
tohoto drátu dotkl, byl byste usmrcen nebo aspoň strašlivě
popálen, což bylo vlastně totéž.jej jiným.“
„A když padne člověka, jej také nemáme něho
snímat?“ ptal rolník. Stačí gumové rukavice sUchá
5 Bratři I>rátové 65
. Inženýr cosi volal.“
Staroch kýval rozvážně hlavou. tomto drátě dvaadva
cet tisíc voltů napětí.
A přetrhne-li drát, pak naň nesmí sahat doby, dokud
není proud vypjat. „Elektřina znamenitým služebníkem, ale
musí zacházet opatrně. Škoda, zas nás čeká nová práce.
„To jsou věci,“ broukal.
„Zde smrt,“ řekl. „To tomu ani nepřiblížím.“
„I safra,“ divil vesničan. „Je něm vysoké napětí.
„Proč?“ divil muž dýmkou ústech.
Nová slova jej vyrušila
