Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Ano ne,“ řekl.
„Zde smrt,“ řekl.
A přetrhne-li drát, pak naň nesmí sahat doby, dokud
není proud vypjat. Stačí gumové rukavice sUchá
5 Bratři I>rátové 65
.“
„I safra,“ divil vesničan.
Co tím však budete dělat?“
„Montér běžel vypnoutproud,“ vysvětlovalinženýr, „vedení
o vysokém napětí rozděleno několik úseků, jež dají
vypnout tak zvanými úsekovými vypínači.
„To jsou věci,“ broukal. Škoda, zas nás čeká nová práce. tomto drátě dvaadva
cet tisíc voltů napětí. Inženýr cosi volal.
Nová slova jej vyrušila.“
Prvous naslouchal chvěl zlostí, člověka nezasáhl. „Je něm vysoké napětí. Hned jakmile Voráček vrátí, půjdete pro něj do
Hroznová.
Inženýr ukázal přetržený drát. Jsou upevněny na
sloupech vypínají zdola vypínací tyčí. Ovšem
rukou něj sahat nesmíte. „To abychom-se elektriky báli?!“
Inženýr usmál.“
Staroch kýval rozvážně hlavou. „To tomu ani nepřiblížím.jej jiným. DodržHi při provádění elek
trických zařízení bezpečnostní předpisy, pak neškodná.
„Není-li nablízku vypínač,“ řekl inženýr, „pak ano.
„Ne, pantáto, sem teď nesmíte!“ Uviděl sedláka, kterak se
k němu blíží. Ne
odborníci ovšem nesmí takových zařízeních nic měnit.“
„A když padne člověka, jej také nemáme něho
snímat?“ ptal rolník. Kdybyste se
tohoto drátu dotkl, byl byste usmrcen nebo aspoň strašlivě
popálen, což bylo vlastně totéž.
„Proč?“ divil muž dýmkou ústech. „Elektřina znamenitým služebníkem, ale
musí zacházet opatrně
