Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Je něm vysoké napětí.
„Ano ne,“ řekl. „Elektřina znamenitým služebníkem, ale
musí zacházet opatrně.“
„A když padne člověka, jej také nemáme něho
snímat?“ ptal rolník.“
Staroch kýval rozvážně hlavou.jej jiným. „To abychom-se elektriky báli?!“
Inženýr usmál. Hned jakmile Voráček vrátí, půjdete pro něj do
Hroznová. Ovšem
rukou něj sahat nesmíte.
Nová slova jej vyrušila. Kdybyste se
tohoto drátu dotkl, byl byste usmrcen nebo aspoň strašlivě
popálen, což bylo vlastně totéž.
„Ne, pantáto, sem teď nesmíte!“ Uviděl sedláka, kterak se
k němu blíží.
„To jsou věci,“ broukal. Ne
odborníci ovšem nesmí takových zařízeních nic měnit.
„Není-li nablízku vypínač,“ řekl inženýr, „pak ano.“
Prvous naslouchal chvěl zlostí, člověka nezasáhl. tomto drátě dvaadva
cet tisíc voltů napětí.
A přetrhne-li drát, pak naň nesmí sahat doby, dokud
není proud vypjat. Jsou upevněny na
sloupech vypínají zdola vypínací tyčí. Inženýr cosi volal. „To tomu ani nepřiblížím.
Inženýr ukázal přetržený drát. Stačí gumové rukavice sUchá
5 Bratři I>rátové 65
. Škoda, zas nás čeká nová práce.
Co tím však budete dělat?“
„Montér běžel vypnoutproud,“ vysvětlovalinženýr, „vedení
o vysokém napětí rozděleno několik úseků, jež dají
vypnout tak zvanými úsekovými vypínači.“
„I safra,“ divil vesničan.
„Zde smrt,“ řekl. DodržHi při provádění elek
trických zařízení bezpečnostní předpisy, pak neškodná.
„Proč?“ divil muž dýmkou ústech
