Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
Prvous naslouchal chvěl zlostí, člověka nezasáhl.
A přetrhne-li drát, pak naň nesmí sahat doby, dokud
není proud vypjat.“
Staroch kýval rozvážně hlavou.
„Ne, pantáto, sem teď nesmíte!“ Uviděl sedláka, kterak se
k němu blíží.
Nová slova jej vyrušila. tomto drátě dvaadva
cet tisíc voltů napětí.
„Ano ne,“ řekl. DodržHi při provádění elek
trických zařízení bezpečnostní předpisy, pak neškodná. Hned jakmile Voráček vrátí, půjdete pro něj do
Hroznová. Jsou upevněny na
sloupech vypínají zdola vypínací tyčí.
„Zde smrt,“ řekl. „Elektřina znamenitým služebníkem, ale
musí zacházet opatrně. Ovšem
rukou něj sahat nesmíte.
„Není-li nablízku vypínač,“ řekl inženýr, „pak ano. Inženýr cosi volal. Škoda, zas nás čeká nová práce. „To tomu ani nepřiblížím.
„Proč?“ divil muž dýmkou ústech.“
„A když padne člověka, jej také nemáme něho
snímat?“ ptal rolník.
„To jsou věci,“ broukal. Kdybyste se
tohoto drátu dotkl, byl byste usmrcen nebo aspoň strašlivě
popálen, což bylo vlastně totéž. Stačí gumové rukavice sUchá
5 Bratři I>rátové 65
.“
„I safra,“ divil vesničan. Ne
odborníci ovšem nesmí takových zařízeních nic měnit.
Inženýr ukázal přetržený drát.jej jiným. „Je něm vysoké napětí.
Co tím však budete dělat?“
„Montér běžel vypnoutproud,“ vysvětlovalinženýr, „vedení
o vysokém napětí rozděleno několik úseků, jež dají
vypnout tak zvanými úsekovými vypínači. „To abychom-se elektriky báli?!“
Inženýr usmál
