Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Ne, pantáto, sem teď nesmíte!“ Uviděl sedláka, kterak se
k němu blíží. „To abychom-se elektriky báli?!“
Inženýr usmál.
„Zde smrt,“ řekl.jej jiným. Stačí gumové rukavice sUchá
5 Bratři I>rátové 65
.
Inženýr ukázal přetržený drát.
„To jsou věci,“ broukal. Inženýr cosi volal.
„Proč?“ divil muž dýmkou ústech. DodržHi při provádění elek
trických zařízení bezpečnostní předpisy, pak neškodná. Jsou upevněny na
sloupech vypínají zdola vypínací tyčí.“
Prvous naslouchal chvěl zlostí, člověka nezasáhl. tomto drátě dvaadva
cet tisíc voltů napětí. „Elektřina znamenitým služebníkem, ale
musí zacházet opatrně.
Co tím však budete dělat?“
„Montér běžel vypnoutproud,“ vysvětlovalinženýr, „vedení
o vysokém napětí rozděleno několik úseků, jež dají
vypnout tak zvanými úsekovými vypínači. Ovšem
rukou něj sahat nesmíte.“
„A když padne člověka, jej také nemáme něho
snímat?“ ptal rolník.“
Staroch kýval rozvážně hlavou. Kdybyste se
tohoto drátu dotkl, byl byste usmrcen nebo aspoň strašlivě
popálen, což bylo vlastně totéž.
Nová slova jej vyrušila. Hned jakmile Voráček vrátí, půjdete pro něj do
Hroznová.
A přetrhne-li drát, pak naň nesmí sahat doby, dokud
není proud vypjat. „To tomu ani nepřiblížím. „Je něm vysoké napětí. Ne
odborníci ovšem nesmí takových zařízeních nic měnit.“
„I safra,“ divil vesničan.
„Není-li nablízku vypínač,“ řekl inženýr, „pak ano. Škoda, zas nás čeká nová práce.
„Ano ne,“ řekl
