Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Mluvil přetrženém drátu.“
Prvous pootočil viděl, inženýr živu.
„Odskočte!“ slyšel silný výkřik letu zahlédl, kterak mu
žové sfibe odlétli.
Vedení zachvělo, ale nepovolilo. Slyšel pod sebou zmatený
výkřik, pak narazilo jeho tělo spodek kovového stožáru a
velký blesk vyšlehl jeho těla, sám poděsil. Ale Prvous sebou trhal
dál, vynaloživ všechnu sílu, utrhl Isolátoru. Zabije
je, ano, zabije!
Dlouho uvažoval, jak měl provést. Padal dolů jako blesk
a pomstychtivost jej neopouštěla. „Musíme jít Hroznová
pro jiný drát. Zdá se, tento kus nevydržel tah. Nahradíme
64
. Jeho tělo
prudce švihlo vzduchem. Byli bledí inženýr
si chvějící rukou zapaloval cigaretu.
„Voráčku, běžte rychle úsekovému vypínači vypněte
proud! Buďte opatrný, použijte vypínací tyče.
„Nedotýkejte přetrženého drátu!“ slyšel inženýrův hlas.
Isolátor zděšeně vykřikl. ostatní
lidé byli zdrávi, ale viděl všech leknutí. něho! prudce sebou trhl. Teď zde onen zlý člověk se
svými společníky. Vybere právě jeho, ano, ten jistě
hlavním původcem jeho neštěstí.dovede zabíjet.
„Vše pořádku, pane inženýre,“ zaslechl chvíli pod
sebou hlas jednoho montérů. Musí spadnout
na lidi dole. zde onen inženýr, který lidem říkal, co
s Prvousem mají udělat.
„Proboha, děláš?“
Ale Prvous již slyšel jeho slova výše. přece
Drátem, kterém silný elektrický proud! Nuže, pomstí se
těm lidem, kteří způsobili, zde visí jako šibenici. Bezvládně zůstal ležet zemi.
„Jen několik centimetrů byl padl mne,“ řekl chvě
jícím hlasem jednomu zmontérů
