Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Teď zde onen zlý člověk se
svými společníky.
„Jen několik centimetrů byl padl mne,“ řekl chvě
jícím hlasem jednomu zmontérů. Padal dolů jako blesk
a pomstychtivost jej neopouštěla. Mluvil přetrženém drátu.
„Odskočte!“ slyšel silný výkřik letu zahlédl, kterak mu
žové sfibe odlétli. „Musíme jít Hroznová
pro jiný drát. přece
Drátem, kterém silný elektrický proud! Nuže, pomstí se
těm lidem, kteří způsobili, zde visí jako šibenici. Vybere právě jeho, ano, ten jistě
hlavním původcem jeho neštěstí. Jeho tělo
prudce švihlo vzduchem. Slyšel pod sebou zmatený
výkřik, pak narazilo jeho tělo spodek kovového stožáru a
velký blesk vyšlehl jeho těla, sám poděsil.
Vedení zachvělo, ale nepovolilo. Nahradíme
64
.
„Vše pořádku, pane inženýre,“ zaslechl chvíli pod
sebou hlas jednoho montérů. Zabije
je, ano, zabije!
Dlouho uvažoval, jak měl provést. ostatní
lidé byli zdrávi, ale viděl všech leknutí.
„Voráčku, běžte rychle úsekovému vypínači vypněte
proud! Buďte opatrný, použijte vypínací tyče. Bezvládně zůstal ležet zemi. zde onen inženýr, který lidem říkal, co
s Prvousem mají udělat. Ale Prvous sebou trhal
dál, vynaloživ všechnu sílu, utrhl Isolátoru. Zdá se, tento kus nevydržel tah.dovede zabíjet.
„Nedotýkejte přetrženého drátu!“ slyšel inženýrův hlas.“
Prvous pootočil viděl, inženýr živu.
„Proboha, děláš?“
Ale Prvous již slyšel jeho slova výše. něho! prudce sebou trhl.
Isolátor zděšeně vykřikl. Byli bledí inženýr
si chvějící rukou zapaloval cigaretu. Musí spadnout
na lidi dole
