Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Nahradíme
64
. Vybere právě jeho, ano, ten jistě
hlavním původcem jeho neštěstí. Padal dolů jako blesk
a pomstychtivost jej neopouštěla. Mluvil přetrženém drátu. Byli bledí inženýr
si chvějící rukou zapaloval cigaretu. Teď zde onen zlý člověk se
svými společníky.
„Jen několik centimetrů byl padl mne,“ řekl chvě
jícím hlasem jednomu zmontérů. „Musíme jít Hroznová
pro jiný drát.
„Proboha, děláš?“
Ale Prvous již slyšel jeho slova výše. Musí spadnout
na lidi dole.
Isolátor zděšeně vykřikl. Zdá se, tento kus nevydržel tah. Slyšel pod sebou zmatený
výkřik, pak narazilo jeho tělo spodek kovového stožáru a
velký blesk vyšlehl jeho těla, sám poděsil.“
Prvous pootočil viděl, inženýr živu. Bezvládně zůstal ležet zemi. Ale Prvous sebou trhal
dál, vynaloživ všechnu sílu, utrhl Isolátoru. ostatní
lidé byli zdrávi, ale viděl všech leknutí. přece
Drátem, kterém silný elektrický proud! Nuže, pomstí se
těm lidem, kteří způsobili, zde visí jako šibenici.dovede zabíjet.
Vedení zachvělo, ale nepovolilo.
„Odskočte!“ slyšel silný výkřik letu zahlédl, kterak mu
žové sfibe odlétli. zde onen inženýr, který lidem říkal, co
s Prvousem mají udělat. něho! prudce sebou trhl.
„Vše pořádku, pane inženýre,“ zaslechl chvíli pod
sebou hlas jednoho montérů.
„Voráčku, běžte rychle úsekovému vypínači vypněte
proud! Buďte opatrný, použijte vypínací tyče. Zabije
je, ano, zabije!
Dlouho uvažoval, jak měl provést. Jeho tělo
prudce švihlo vzduchem.
„Nedotýkejte přetrženého drátu!“ slyšel inženýrův hlas
