Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Bezvládně zůstal ležet zemi. něho! prudce sebou trhl. Vybere právě jeho, ano, ten jistě
hlavním původcem jeho neštěstí.
Isolátor zděšeně vykřikl.
„Odskočte!“ slyšel silný výkřik letu zahlédl, kterak mu
žové sfibe odlétli.
„Jen několik centimetrů byl padl mne,“ řekl chvě
jícím hlasem jednomu zmontérů.
Vedení zachvělo, ale nepovolilo.
„Nedotýkejte přetrženého drátu!“ slyšel inženýrův hlas.“
Prvous pootočil viděl, inženýr živu. „Musíme jít Hroznová
pro jiný drát.
„Vše pořádku, pane inženýre,“ zaslechl chvíli pod
sebou hlas jednoho montérů. Byli bledí inženýr
si chvějící rukou zapaloval cigaretu. zde onen inženýr, který lidem říkal, co
s Prvousem mají udělat. přece
Drátem, kterém silný elektrický proud! Nuže, pomstí se
těm lidem, kteří způsobili, zde visí jako šibenici. Ale Prvous sebou trhal
dál, vynaloživ všechnu sílu, utrhl Isolátoru. Mluvil přetrženém drátu. ostatní
lidé byli zdrávi, ale viděl všech leknutí. Musí spadnout
na lidi dole. Zabije
je, ano, zabije!
Dlouho uvažoval, jak měl provést. Padal dolů jako blesk
a pomstychtivost jej neopouštěla.
„Voráčku, běžte rychle úsekovému vypínači vypněte
proud! Buďte opatrný, použijte vypínací tyče. Slyšel pod sebou zmatený
výkřik, pak narazilo jeho tělo spodek kovového stožáru a
velký blesk vyšlehl jeho těla, sám poděsil. Teď zde onen zlý člověk se
svými společníky. Jeho tělo
prudce švihlo vzduchem. Nahradíme
64
.dovede zabíjet.
„Proboha, děláš?“
Ale Prvous již slyšel jeho slova výše. Zdá se, tento kus nevydržel tah