Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
zde onen inženýr, který lidem říkal, co
s Prvousem mají udělat. „Musíme jít Hroznová
pro jiný drát.
„Vše pořádku, pane inženýre,“ zaslechl chvíli pod
sebou hlas jednoho montérů.dovede zabíjet.“
Prvous pootočil viděl, inženýr živu.
„Voráčku, běžte rychle úsekovému vypínači vypněte
proud! Buďte opatrný, použijte vypínací tyče. ostatní
lidé byli zdrávi, ale viděl všech leknutí.
„Jen několik centimetrů byl padl mne,“ řekl chvě
jícím hlasem jednomu zmontérů. Ale Prvous sebou trhal
dál, vynaloživ všechnu sílu, utrhl Isolátoru.
„Odskočte!“ slyšel silný výkřik letu zahlédl, kterak mu
žové sfibe odlétli. Jeho tělo
prudce švihlo vzduchem. Mluvil přetrženém drátu. Teď zde onen zlý člověk se
svými společníky. něho! prudce sebou trhl.
„Proboha, děláš?“
Ale Prvous již slyšel jeho slova výše. Zdá se, tento kus nevydržel tah. Vybere právě jeho, ano, ten jistě
hlavním původcem jeho neštěstí. Padal dolů jako blesk
a pomstychtivost jej neopouštěla. Slyšel pod sebou zmatený
výkřik, pak narazilo jeho tělo spodek kovového stožáru a
velký blesk vyšlehl jeho těla, sám poděsil.
„Nedotýkejte přetrženého drátu!“ slyšel inženýrův hlas. Byli bledí inženýr
si chvějící rukou zapaloval cigaretu. přece
Drátem, kterém silný elektrický proud! Nuže, pomstí se
těm lidem, kteří způsobili, zde visí jako šibenici.
Vedení zachvělo, ale nepovolilo. Nahradíme
64
. Bezvládně zůstal ležet zemi.
Isolátor zděšeně vykřikl. Musí spadnout
na lidi dole. Zabije
je, ano, zabije!
Dlouho uvažoval, jak měl provést
