Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Musí spadnout
na lidi dole. přece
Drátem, kterém silný elektrický proud! Nuže, pomstí se
těm lidem, kteří způsobili, zde visí jako šibenici.
„Jen několik centimetrů byl padl mne,“ řekl chvě
jícím hlasem jednomu zmontérů. Teď zde onen zlý člověk se
svými společníky. Zabije
je, ano, zabije!
Dlouho uvažoval, jak měl provést. „Musíme jít Hroznová
pro jiný drát. zde onen inženýr, který lidem říkal, co
s Prvousem mají udělat. Vybere právě jeho, ano, ten jistě
hlavním původcem jeho neštěstí.
Isolátor zděšeně vykřikl.
„Proboha, děláš?“
Ale Prvous již slyšel jeho slova výše. něho! prudce sebou trhl. Zdá se, tento kus nevydržel tah.
„Vše pořádku, pane inženýre,“ zaslechl chvíli pod
sebou hlas jednoho montérů. Mluvil přetrženém drátu. Padal dolů jako blesk
a pomstychtivost jej neopouštěla. Slyšel pod sebou zmatený
výkřik, pak narazilo jeho tělo spodek kovového stožáru a
velký blesk vyšlehl jeho těla, sám poděsil.
„Nedotýkejte přetrženého drátu!“ slyšel inženýrův hlas.
Vedení zachvělo, ale nepovolilo.
„Voráčku, běžte rychle úsekovému vypínači vypněte
proud! Buďte opatrný, použijte vypínací tyče.
„Odskočte!“ slyšel silný výkřik letu zahlédl, kterak mu
žové sfibe odlétli. Byli bledí inženýr
si chvějící rukou zapaloval cigaretu. ostatní
lidé byli zdrávi, ale viděl všech leknutí. Ale Prvous sebou trhal
dál, vynaloživ všechnu sílu, utrhl Isolátoru.dovede zabíjet. Nahradíme
64
. Jeho tělo
prudce švihlo vzduchem. Bezvládně zůstal ležet zemi.“
Prvous pootočil viděl, inženýr živu
