Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Isolátor zděšeně vykřikl. Teď zde onen zlý člověk se
svými společníky.
„Nedotýkejte přetrženého drátu!“ slyšel inženýrův hlas.“
Prvous pootočil viděl, inženýr živu. Slyšel pod sebou zmatený
výkřik, pak narazilo jeho tělo spodek kovového stožáru a
velký blesk vyšlehl jeho těla, sám poděsil. Zdá se, tento kus nevydržel tah.
Vedení zachvělo, ale nepovolilo. Nahradíme
64
. přece
Drátem, kterém silný elektrický proud! Nuže, pomstí se
těm lidem, kteří způsobili, zde visí jako šibenici. Musí spadnout
na lidi dole.
„Voráčku, běžte rychle úsekovému vypínači vypněte
proud! Buďte opatrný, použijte vypínací tyče.
„Proboha, děláš?“
Ale Prvous již slyšel jeho slova výše. Ale Prvous sebou trhal
dál, vynaloživ všechnu sílu, utrhl Isolátoru.
„Jen několik centimetrů byl padl mne,“ řekl chvě
jícím hlasem jednomu zmontérů. „Musíme jít Hroznová
pro jiný drát. zde onen inženýr, který lidem říkal, co
s Prvousem mají udělat. Bezvládně zůstal ležet zemi. Padal dolů jako blesk
a pomstychtivost jej neopouštěla.
„Vše pořádku, pane inženýre,“ zaslechl chvíli pod
sebou hlas jednoho montérů. Zabije
je, ano, zabije!
Dlouho uvažoval, jak měl provést. Mluvil přetrženém drátu. Vybere právě jeho, ano, ten jistě
hlavním původcem jeho neštěstí.dovede zabíjet.
„Odskočte!“ slyšel silný výkřik letu zahlédl, kterak mu
žové sfibe odlétli. něho! prudce sebou trhl. ostatní
lidé byli zdrávi, ale viděl všech leknutí. Jeho tělo
prudce švihlo vzduchem. Byli bledí inženýr
si chvějící rukou zapaloval cigaretu
