Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Vybere právě jeho, ano, ten jistě
hlavním původcem jeho neštěstí. Mluvil přetrženém drátu. ostatní
lidé byli zdrávi, ale viděl všech leknutí.dovede zabíjet. Teď zde onen zlý člověk se
svými společníky. „Musíme jít Hroznová
pro jiný drát.
„Vše pořádku, pane inženýre,“ zaslechl chvíli pod
sebou hlas jednoho montérů. Musí spadnout
na lidi dole.
„Odskočte!“ slyšel silný výkřik letu zahlédl, kterak mu
žové sfibe odlétli. Zdá se, tento kus nevydržel tah.
„Jen několik centimetrů byl padl mne,“ řekl chvě
jícím hlasem jednomu zmontérů.
Isolátor zděšeně vykřikl.
„Proboha, děláš?“
Ale Prvous již slyšel jeho slova výše. něho! prudce sebou trhl. zde onen inženýr, který lidem říkal, co
s Prvousem mají udělat.
„Voráčku, běžte rychle úsekovému vypínači vypněte
proud! Buďte opatrný, použijte vypínací tyče. Zabije
je, ano, zabije!
Dlouho uvažoval, jak měl provést. Nahradíme
64
. přece
Drátem, kterém silný elektrický proud! Nuže, pomstí se
těm lidem, kteří způsobili, zde visí jako šibenici. Jeho tělo
prudce švihlo vzduchem.
„Nedotýkejte přetrženého drátu!“ slyšel inženýrův hlas. Byli bledí inženýr
si chvějící rukou zapaloval cigaretu. Bezvládně zůstal ležet zemi. Slyšel pod sebou zmatený
výkřik, pak narazilo jeho tělo spodek kovového stožáru a
velký blesk vyšlehl jeho těla, sám poděsil. Padal dolů jako blesk
a pomstychtivost jej neopouštěla.
Vedení zachvělo, ale nepovolilo. Ale Prvous sebou trhal
dál, vynaloživ všechnu sílu, utrhl Isolátoru.“
Prvous pootočil viděl, inženýr živu
