Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Teď zde onen zlý člověk se
svými společníky. Bezvládně zůstal ležet zemi. Vybere právě jeho, ano, ten jistě
hlavním původcem jeho neštěstí. přece
Drátem, kterém silný elektrický proud! Nuže, pomstí se
těm lidem, kteří způsobili, zde visí jako šibenici. Jeho tělo
prudce švihlo vzduchem.
„Vše pořádku, pane inženýre,“ zaslechl chvíli pod
sebou hlas jednoho montérů.
„Jen několik centimetrů byl padl mne,“ řekl chvě
jícím hlasem jednomu zmontérů. Byli bledí inženýr
si chvějící rukou zapaloval cigaretu.
„Nedotýkejte přetrženého drátu!“ slyšel inženýrův hlas.
Isolátor zděšeně vykřikl. Zdá se, tento kus nevydržel tah. Padal dolů jako blesk
a pomstychtivost jej neopouštěla.dovede zabíjet. Musí spadnout
na lidi dole.
„Voráčku, běžte rychle úsekovému vypínači vypněte
proud! Buďte opatrný, použijte vypínací tyče.“
Prvous pootočil viděl, inženýr živu. ostatní
lidé byli zdrávi, ale viděl všech leknutí. Mluvil přetrženém drátu. Slyšel pod sebou zmatený
výkřik, pak narazilo jeho tělo spodek kovového stožáru a
velký blesk vyšlehl jeho těla, sám poděsil.
Vedení zachvělo, ale nepovolilo. Nahradíme
64
. Ale Prvous sebou trhal
dál, vynaloživ všechnu sílu, utrhl Isolátoru. něho! prudce sebou trhl. zde onen inženýr, který lidem říkal, co
s Prvousem mají udělat. Zabije
je, ano, zabije!
Dlouho uvažoval, jak měl provést.
„Odskočte!“ slyšel silný výkřik letu zahlédl, kterak mu
žové sfibe odlétli.
„Proboha, děláš?“
Ale Prvous již slyšel jeho slova výše. „Musíme jít Hroznová
pro jiný drát
