Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Jeho tělo
prudce švihlo vzduchem. Zdá se, tento kus nevydržel tah. Teď zde onen zlý člověk se
svými společníky.
Isolátor zděšeně vykřikl. zde onen inženýr, který lidem říkal, co
s Prvousem mají udělat. Musí spadnout
na lidi dole. něho! prudce sebou trhl. Mluvil přetrženém drátu.
„Voráčku, běžte rychle úsekovému vypínači vypněte
proud! Buďte opatrný, použijte vypínací tyče.
„Jen několik centimetrů byl padl mne,“ řekl chvě
jícím hlasem jednomu zmontérů. Slyšel pod sebou zmatený
výkřik, pak narazilo jeho tělo spodek kovového stožáru a
velký blesk vyšlehl jeho těla, sám poděsil.
„Nedotýkejte přetrženého drátu!“ slyšel inženýrův hlas.
„Odskočte!“ slyšel silný výkřik letu zahlédl, kterak mu
žové sfibe odlétli. přece
Drátem, kterém silný elektrický proud! Nuže, pomstí se
těm lidem, kteří způsobili, zde visí jako šibenici. „Musíme jít Hroznová
pro jiný drát.
Vedení zachvělo, ale nepovolilo.“
Prvous pootočil viděl, inženýr živu. Byli bledí inženýr
si chvějící rukou zapaloval cigaretu.
„Proboha, děláš?“
Ale Prvous již slyšel jeho slova výše.dovede zabíjet. Bezvládně zůstal ležet zemi. ostatní
lidé byli zdrávi, ale viděl všech leknutí. Zabije
je, ano, zabije!
Dlouho uvažoval, jak měl provést. Vybere právě jeho, ano, ten jistě
hlavním původcem jeho neštěstí. Padal dolů jako blesk
a pomstychtivost jej neopouštěla. Nahradíme
64
.
„Vše pořádku, pane inženýre,“ zaslechl chvíli pod
sebou hlas jednoho montérů. Ale Prvous sebou trhal
dál, vynaloživ všechnu sílu, utrhl Isolátoru
