Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
něho! prudce sebou trhl. Jeho tělo
prudce švihlo vzduchem.
„Nedotýkejte přetrženého drátu!“ slyšel inženýrův hlas. Bezvládně zůstal ležet zemi.dovede zabíjet. Slyšel pod sebou zmatený
výkřik, pak narazilo jeho tělo spodek kovového stožáru a
velký blesk vyšlehl jeho těla, sám poděsil. Teď zde onen zlý člověk se
svými společníky.
Isolátor zděšeně vykřikl.
„Voráčku, běžte rychle úsekovému vypínači vypněte
proud! Buďte opatrný, použijte vypínací tyče. Zabije
je, ano, zabije!
Dlouho uvažoval, jak měl provést. Mluvil přetrženém drátu.
„Jen několik centimetrů byl padl mne,“ řekl chvě
jícím hlasem jednomu zmontérů. ostatní
lidé byli zdrávi, ale viděl všech leknutí. Padal dolů jako blesk
a pomstychtivost jej neopouštěla.
„Vše pořádku, pane inženýre,“ zaslechl chvíli pod
sebou hlas jednoho montérů.
„Odskočte!“ slyšel silný výkřik letu zahlédl, kterak mu
žové sfibe odlétli. zde onen inženýr, který lidem říkal, co
s Prvousem mají udělat. Ale Prvous sebou trhal
dál, vynaloživ všechnu sílu, utrhl Isolátoru. Musí spadnout
na lidi dole.“
Prvous pootočil viděl, inženýr živu. Nahradíme
64
.
Vedení zachvělo, ale nepovolilo. „Musíme jít Hroznová
pro jiný drát. Vybere právě jeho, ano, ten jistě
hlavním původcem jeho neštěstí. přece
Drátem, kterém silný elektrický proud! Nuže, pomstí se
těm lidem, kteří způsobili, zde visí jako šibenici. Zdá se, tento kus nevydržel tah.
„Proboha, děláš?“
Ale Prvous již slyšel jeho slova výše. Byli bledí inženýr
si chvějící rukou zapaloval cigaretu
