Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Zabije
je, ano, zabije!
Dlouho uvažoval, jak měl provést.
„Proboha, děláš?“
Ale Prvous již slyšel jeho slova výše. „Musíme jít Hroznová
pro jiný drát.“
Prvous pootočil viděl, inženýr živu.dovede zabíjet. Mluvil přetrženém drátu. Vybere právě jeho, ano, ten jistě
hlavním původcem jeho neštěstí.
Isolátor zděšeně vykřikl. Zdá se, tento kus nevydržel tah. Musí spadnout
na lidi dole. ostatní
lidé byli zdrávi, ale viděl všech leknutí.
„Odskočte!“ slyšel silný výkřik letu zahlédl, kterak mu
žové sfibe odlétli. Slyšel pod sebou zmatený
výkřik, pak narazilo jeho tělo spodek kovového stožáru a
velký blesk vyšlehl jeho těla, sám poděsil.
„Voráčku, běžte rychle úsekovému vypínači vypněte
proud! Buďte opatrný, použijte vypínací tyče. Byli bledí inženýr
si chvějící rukou zapaloval cigaretu.
Vedení zachvělo, ale nepovolilo.
„Nedotýkejte přetrženého drátu!“ slyšel inženýrův hlas. Teď zde onen zlý člověk se
svými společníky. přece
Drátem, kterém silný elektrický proud! Nuže, pomstí se
těm lidem, kteří způsobili, zde visí jako šibenici. Padal dolů jako blesk
a pomstychtivost jej neopouštěla. Bezvládně zůstal ležet zemi.
„Jen několik centimetrů byl padl mne,“ řekl chvě
jícím hlasem jednomu zmontérů. Jeho tělo
prudce švihlo vzduchem.
„Vše pořádku, pane inženýre,“ zaslechl chvíli pod
sebou hlas jednoho montérů. Ale Prvous sebou trhal
dál, vynaloživ všechnu sílu, utrhl Isolátoru. něho! prudce sebou trhl. zde onen inženýr, který lidem říkal, co
s Prvousem mají udělat. Nahradíme
64
