Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
zde onen inženýr, který lidem říkal, co
s Prvousem mají udělat. Slyšel pod sebou zmatený
výkřik, pak narazilo jeho tělo spodek kovového stožáru a
velký blesk vyšlehl jeho těla, sám poděsil. přece
Drátem, kterém silný elektrický proud! Nuže, pomstí se
těm lidem, kteří způsobili, zde visí jako šibenici. Musí spadnout
na lidi dole. Mluvil přetrženém drátu. Vybere právě jeho, ano, ten jistě
hlavním původcem jeho neštěstí.“
Prvous pootočil viděl, inženýr živu.
Isolátor zděšeně vykřikl. Byli bledí inženýr
si chvějící rukou zapaloval cigaretu. Padal dolů jako blesk
a pomstychtivost jej neopouštěla.
Vedení zachvělo, ale nepovolilo.
„Voráčku, běžte rychle úsekovému vypínači vypněte
proud! Buďte opatrný, použijte vypínací tyče.
„Vše pořádku, pane inženýre,“ zaslechl chvíli pod
sebou hlas jednoho montérů. Zabije
je, ano, zabije!
Dlouho uvažoval, jak měl provést. Teď zde onen zlý člověk se
svými společníky. ostatní
lidé byli zdrávi, ale viděl všech leknutí. „Musíme jít Hroznová
pro jiný drát.dovede zabíjet. Ale Prvous sebou trhal
dál, vynaloživ všechnu sílu, utrhl Isolátoru. Nahradíme
64
.
„Odskočte!“ slyšel silný výkřik letu zahlédl, kterak mu
žové sfibe odlétli.
„Jen několik centimetrů byl padl mne,“ řekl chvě
jícím hlasem jednomu zmontérů. Jeho tělo
prudce švihlo vzduchem. Bezvládně zůstal ležet zemi.
„Nedotýkejte přetrženého drátu!“ slyšel inženýrův hlas.
„Proboha, děláš?“
Ale Prvous již slyšel jeho slova výše. něho! prudce sebou trhl. Zdá se, tento kus nevydržel tah
