Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Proboha, děláš?“
Ale Prvous již slyšel jeho slova výše. přece
Drátem, kterém silný elektrický proud! Nuže, pomstí se
těm lidem, kteří způsobili, zde visí jako šibenici. Musí spadnout
na lidi dole.
„Vše pořádku, pane inženýre,“ zaslechl chvíli pod
sebou hlas jednoho montérů.dovede zabíjet. Jeho tělo
prudce švihlo vzduchem.
„Nedotýkejte přetrženého drátu!“ slyšel inženýrův hlas. Slyšel pod sebou zmatený
výkřik, pak narazilo jeho tělo spodek kovového stožáru a
velký blesk vyšlehl jeho těla, sám poděsil.
„Jen několik centimetrů byl padl mne,“ řekl chvě
jícím hlasem jednomu zmontérů. Padal dolů jako blesk
a pomstychtivost jej neopouštěla. zde onen inženýr, který lidem říkal, co
s Prvousem mají udělat.
Isolátor zděšeně vykřikl.
„Voráčku, běžte rychle úsekovému vypínači vypněte
proud! Buďte opatrný, použijte vypínací tyče. Nahradíme
64
.
Vedení zachvělo, ale nepovolilo. Byli bledí inženýr
si chvějící rukou zapaloval cigaretu. Zabije
je, ano, zabije!
Dlouho uvažoval, jak měl provést.
„Odskočte!“ slyšel silný výkřik letu zahlédl, kterak mu
žové sfibe odlétli. Mluvil přetrženém drátu. ostatní
lidé byli zdrávi, ale viděl všech leknutí. Bezvládně zůstal ležet zemi. Zdá se, tento kus nevydržel tah. Teď zde onen zlý člověk se
svými společníky. Ale Prvous sebou trhal
dál, vynaloživ všechnu sílu, utrhl Isolátoru. „Musíme jít Hroznová
pro jiný drát. Vybere právě jeho, ano, ten jistě
hlavním původcem jeho neštěstí.“
Prvous pootočil viděl, inženýr živu. něho! prudce sebou trhl
