Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Totiž, snadné, ale zde právě nejvíce chybuje. Zde jsou pojistky děleny tak, jedna chrání
dolní tři pokoje kuchyň druhá určena pro prvé patro,
kde podobně rozděleno, třetí jsou připojeny chlévy. Zde
vidíš tři takové pojistky,“ ukazoval malou dřevěnou desku
v rohu, „světla tomto domě jsou rozdělena tři větve. Světlo ovšem svítí, ale lidé nechápou, jak
snadno mohou způsobit neštěstí, nebot, stane-li pak tom
43
. Uprostřed, tam, kde dosud
vykukují jenom černé isolované dráty, namontuje počitadlo
čili elektroměr. Tím přeruší vedení elektrického
proudu ohrožené místo.
Každá těchto větví chráněna jednou pojistkou. Jsou
lidé, kteří prostě místo přepáleného drátku zastrčí po
jistky hřebík. Dole upro
střed hlavní vypínač, jímž vypne podle potřeby celé elek
trické zařízení tohoto domu.
„Rád,“ souhlasil Málek.“
„Vysvětlil byste účel provedení těch pojistek?“ ptal
se hoch.
Stane-li něco některé těchto větví, přepálí určité
pojistce slabý tavný drát.
„Ptal ses mne včera ony věcičky, které montují na
desky,“ mluvil nad Druhákovým čerstvým hrobem inženýr
Málek chlapci. Zabrání tak
v,v tt
nestesti. Nad ním jsou pojistky. elektrotechnice jsou nezbytné.
„Oprava pojistek tedy snadná,“ mínil hoch, ale Málek
Zavrtěl hlavou.Ale ostatní bratři Drátové měli dost svého soužení kromě
toho neslyšeli jeho zoufalé volání. „Pojistky jsou tomu, aby chránily
celé elektrické zařízení. „Nuže, zde právě jednu vidíš. Když závada opraví, zašroubuje
se nová pojistková zátka světlo zas svítí. Jak vidíš,
má každá pojistka pojistkovou zátku, zašroubovanou porcu-
lánového spodku
