Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Jak vidíš,
má každá pojistka pojistkovou zátku, zašroubovanou porcu-
lánového spodku. Když závada opraví, zašroubuje
se nová pojistková zátka světlo zas svítí. Světlo ovšem svítí, ale lidé nechápou, jak
snadno mohou způsobit neštěstí, nebot, stane-li pak tom
43
. Zabrání tak
v,v tt
nestesti. „Pojistky jsou tomu, aby chránily
celé elektrické zařízení.
Stane-li něco některé těchto větví, přepálí určité
pojistce slabý tavný drát. Jsou
lidé, kteří prostě místo přepáleného drátku zastrčí po
jistky hřebík.
Každá těchto větví chráněna jednou pojistkou. Uprostřed, tam, kde dosud
vykukují jenom černé isolované dráty, namontuje počitadlo
čili elektroměr. Tím přeruší vedení elektrického
proudu ohrožené místo.
„Rád,“ souhlasil Málek.Ale ostatní bratři Drátové měli dost svého soužení kromě
toho neslyšeli jeho zoufalé volání. Zde
vidíš tři takové pojistky,“ ukazoval malou dřevěnou desku
v rohu, „světla tomto domě jsou rozdělena tři větve. Nad ním jsou pojistky. Zde jsou pojistky děleny tak, jedna chrání
dolní tři pokoje kuchyň druhá určena pro prvé patro,
kde podobně rozděleno, třetí jsou připojeny chlévy.
„Totiž, snadné, ale zde právě nejvíce chybuje.
„Oprava pojistek tedy snadná,“ mínil hoch, ale Málek
Zavrtěl hlavou. „Nuže, zde právě jednu vidíš.“
„Vysvětlil byste účel provedení těch pojistek?“ ptal
se hoch.
„Ptal ses mne včera ony věcičky, které montují na
desky,“ mluvil nad Druhákovým čerstvým hrobem inženýr
Málek chlapci. elektrotechnice jsou nezbytné. Dole upro
střed hlavní vypínač, jímž vypne podle potřeby celé elek
trické zařízení tohoto domu
