Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Stane-li něco některé těchto větví, přepálí určité
pojistce slabý tavný drát. „Nuže, zde právě jednu vidíš.Ale ostatní bratři Drátové měli dost svého soužení kromě
toho neslyšeli jeho zoufalé volání. Světlo ovšem svítí, ale lidé nechápou, jak
snadno mohou způsobit neštěstí, nebot, stane-li pak tom
43
.
„Rád,“ souhlasil Málek.“
„Vysvětlil byste účel provedení těch pojistek?“ ptal
se hoch.
„Ptal ses mne včera ony věcičky, které montují na
desky,“ mluvil nad Druhákovým čerstvým hrobem inženýr
Málek chlapci. Zde
vidíš tři takové pojistky,“ ukazoval malou dřevěnou desku
v rohu, „světla tomto domě jsou rozdělena tři větve. Zde jsou pojistky děleny tak, jedna chrání
dolní tři pokoje kuchyň druhá určena pro prvé patro,
kde podobně rozděleno, třetí jsou připojeny chlévy.
Každá těchto větví chráněna jednou pojistkou. Uprostřed, tam, kde dosud
vykukují jenom černé isolované dráty, namontuje počitadlo
čili elektroměr. Zabrání tak
v,v tt
nestesti. elektrotechnice jsou nezbytné.
„Oprava pojistek tedy snadná,“ mínil hoch, ale Málek
Zavrtěl hlavou. „Pojistky jsou tomu, aby chránily
celé elektrické zařízení. Tím přeruší vedení elektrického
proudu ohrožené místo. Jsou
lidé, kteří prostě místo přepáleného drátku zastrčí po
jistky hřebík.
„Totiž, snadné, ale zde právě nejvíce chybuje. Dole upro
střed hlavní vypínač, jímž vypne podle potřeby celé elek
trické zařízení tohoto domu. Když závada opraví, zašroubuje
se nová pojistková zátka světlo zas svítí. Nad ním jsou pojistky. Jak vidíš,
má každá pojistka pojistkovou zátku, zašroubovanou porcu-
lánového spodku
