Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Nad ním jsou pojistky.
„Totiž, snadné, ale zde právě nejvíce chybuje.“
„Vysvětlil byste účel provedení těch pojistek?“ ptal
se hoch. Jsou
lidé, kteří prostě místo přepáleného drátku zastrčí po
jistky hřebík. „Nuže, zde právě jednu vidíš.
„Ptal ses mne včera ony věcičky, které montují na
desky,“ mluvil nad Druhákovým čerstvým hrobem inženýr
Málek chlapci.
„Rád,“ souhlasil Málek.Ale ostatní bratři Drátové měli dost svého soužení kromě
toho neslyšeli jeho zoufalé volání. Uprostřed, tam, kde dosud
vykukují jenom černé isolované dráty, namontuje počitadlo
čili elektroměr.
Každá těchto větví chráněna jednou pojistkou. Zabrání tak
v,v tt
nestesti. Dole upro
střed hlavní vypínač, jímž vypne podle potřeby celé elek
trické zařízení tohoto domu. Světlo ovšem svítí, ale lidé nechápou, jak
snadno mohou způsobit neštěstí, nebot, stane-li pak tom
43
. Zde jsou pojistky děleny tak, jedna chrání
dolní tři pokoje kuchyň druhá určena pro prvé patro,
kde podobně rozděleno, třetí jsou připojeny chlévy.
„Oprava pojistek tedy snadná,“ mínil hoch, ale Málek
Zavrtěl hlavou.
Stane-li něco některé těchto větví, přepálí určité
pojistce slabý tavný drát. Tím přeruší vedení elektrického
proudu ohrožené místo. Když závada opraví, zašroubuje
se nová pojistková zátka světlo zas svítí. „Pojistky jsou tomu, aby chránily
celé elektrické zařízení. Zde
vidíš tři takové pojistky,“ ukazoval malou dřevěnou desku
v rohu, „světla tomto domě jsou rozdělena tři větve. elektrotechnice jsou nezbytné. Jak vidíš,
má každá pojistka pojistkovou zátku, zašroubovanou porcu-
lánového spodku
