Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
bratr Třetínek zůstane
na sekundárním vedení, které dokončuje obci, které jsme
právě odjeli.
. Mluvili cosi Praze
a Prvous tušil, někde daleko. Všude viděl lidi modrých
oděvech, někteří stavěli vysoké sloupy, jiní nich lezli jako
opice kladli dráty.
Smutně zahleděl krajinu. Ano, zde skončí. Bude prý tam sloužit
nějakému Elektromotoru!
A sloužit také někomu podobnému, Elektřině! Kdo
to jen je? vrtalo hlavě. Oddělen ostat
ních bratří, bude viset někde vzduchu jako druzí tam vzadu. Přijdu primární
vedení, jakotam vzadu mojikolegové.
Již nikdy neuvidí Třetínka, kterým byl tak dlouho, ne
spatří ani začerněného Druháka akdovíkdeje konec oblečeného
Ctvrtíka, nejmladšího celé jejich rodiny.člověk říkal, přijdou primární sekundární vedení, ten
muž vedle kočího kozlíku hovořil primárním vedení.
Ano, bude takové, uvažoval dále. Pak byl sňat vozu únavou
usnul. Budeme nadbbro rozloučeni
