Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Pak byl sňat vozu únavou
usnul.
Smutně zahleděl krajinu.
Ano, bude takové, uvažoval dále.
.člověk říkal, přijdou primární sekundární vedení, ten
muž vedle kočího kozlíku hovořil primárním vedení. Mluvili cosi Praze
a Prvous tušil, někde daleko. Přijdu primární
vedení, jakotam vzadu mojikolegové. Oddělen ostat
ních bratří, bude viset někde vzduchu jako druzí tam vzadu. Všude viděl lidi modrých
oděvech, někteří stavěli vysoké sloupy, jiní nich lezli jako
opice kladli dráty. bratr Třetínek zůstane
na sekundárním vedení, které dokončuje obci, které jsme
právě odjeli. Ano, zde skončí. Budeme nadbbro rozloučeni.
Již nikdy neuvidí Třetínka, kterým byl tak dlouho, ne
spatří ani začerněného Druháka akdovíkdeje konec oblečeného
Ctvrtíka, nejmladšího celé jejich rodiny. Bude prý tam sloužit
nějakému Elektromotoru!
A sloužit také někomu podobnému, Elektřině! Kdo
to jen je? vrtalo hlavě
