Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou.
23
.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu. Tvářili še, jako spali. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát.
Ohavně páchne.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde.
„Už mne stal,“ pokračoval.gumové isolace.
„Zde leží,“ řekl smutně.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu. jim však ještě nestačilo. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce.“
Druhák přisvědčil.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.“
Všichni umlkli ulehli
