Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.“
Všichni umlkli ulehli. Tvářili še, jako spali.
„Zde leží,“ řekl smutně.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka. jim však ještě nestačilo. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.“
Druhák přisvědčil.
„Už mne stal,“ pokračoval. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny.
Ohavně páchne.gumové isolace. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali.
23
