Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
Všichni umlkli ulehli. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde.
„Už mne stal,“ pokračoval. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali.
„Zde leží,“ řekl smutně.
Ohavně páchne. jim však ještě nestačilo. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce.gumové isolace. Tvářili še, jako spali.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.
23
.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči.“
Druhák přisvědčil.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek
