Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči. jim však ještě nestačilo. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát.
„Už mne stal,“ pokračoval.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali.“
Druhák přisvědčil.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.
23
.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce. Tvářili še, jako spali. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili.“
Všichni umlkli ulehli.
„Zde leží,“ řekl smutně.gumové isolace.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.
Ohavně páchne. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka
