Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali.“
Všichni umlkli ulehli. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny.
„Už mne stal,“ pokračoval.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek.
23
.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali. jim však ještě nestačilo.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou. Tvářili še, jako spali.gumové isolace.“
Druhák přisvědčil. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry.
„Zde leží,“ řekl smutně.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde.
Ohavně páchne. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou
