Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Už mne stal,“ pokračoval.
23
. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry. Tvářili še, jako spali. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.“
Druhák přisvědčil.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali.
„Zde leží,“ řekl smutně.gumové isolace.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven. jim však ještě nestačilo. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde.“
Všichni umlkli ulehli.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.
Ohavně páchne
