Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.
„Zde leží,“ řekl smutně.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu. jim však ještě nestačilo. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě.“
Druhák přisvědčil.“
Všichni umlkli ulehli.
„Už mne stal,“ pokračoval. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.
Ohavně páchne. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka. Tvářili še, jako spali.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry.gumové isolace.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili.
23
.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát
