Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Už mne stal,“ pokračoval.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde. Tvářili še, jako spali. jim však ještě nestačilo. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou.
Ohavně páchne.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven.“
Všichni umlkli ulehli.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili.“
Druhák přisvědčil.
„Zde leží,“ řekl smutně. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.
23
.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry.gumové isolace.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali
