Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči. Tvářili še, jako spali.“
Druhák přisvědčil.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou. jim však ještě nestačilo.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry.
„Už mne stal,“ pokračoval.
Ohavně páchne. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě.
23
.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.gumové isolace. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.“
Všichni umlkli ulehli.
„Zde leží,“ řekl smutně. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce
