Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
jim však ještě nestačilo.
„Už mne stal,“ pokračoval.gumové isolace.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce. Tvářili še, jako spali. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě.
Ohavně páchne.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili.“
Druhák přisvědčil.
23
. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu.“
Všichni umlkli ulehli. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.
„Zde leží,“ řekl smutně. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu
