Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Zde leží,“ řekl smutně. jim však ještě nestačilo. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce.gumové isolace.
23
.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu.
Ohavně páchne.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek.“
Všichni umlkli ulehli. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny. Tvářili še, jako spali. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu.
„Už mne stal,“ pokračoval.“
Druhák přisvědčil.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou
