Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu.gumové isolace.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.
23
.“
Druhák přisvědčil.
„Už mne stal,“ pokračoval. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.
„Zde leží,“ řekl smutně. Tvářili še, jako spali. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali. jim však ještě nestačilo. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou.“
Všichni umlkli ulehli.
Ohavně páchne.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce
