Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
Druhák přisvědčil.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny.
„Zde leží,“ řekl smutně. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.“
Všichni umlkli ulehli. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou. jim však ještě nestačilo.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek.gumové isolace.
23
.
Ohavně páchne.
„Už mne stal,“ pokračoval.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor. Tvářili še, jako spali.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali
