Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
jim však ještě nestačilo.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali. Tvářili še, jako spali. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči.“
Druhák přisvědčil.
23
. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.
„Zde leží,“ řekl smutně.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu.
Ohavně páchne.gumové isolace.
„Už mne stal,“ pokračoval. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát.“
Všichni umlkli ulehli. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde
