Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.
Ohavně páchne. Tvářili še, jako spali.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce.
„Zde leží,“ řekl smutně. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.“
Druhák přisvědčil. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě.“
Všichni umlkli ulehli. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.
23
. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek.
„Už mne stal,“ pokračoval. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu. jim však ještě nestačilo.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči.gumové isolace
