Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.
„Zde leží,“ řekl smutně.
„Už mne stal,“ pokračoval.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě. jim však ještě nestačilo.
Ohavně páchne. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali.“
Všichni umlkli ulehli. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.“
Druhák přisvědčil.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde.gumové isolace.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce.
23
. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka. Tvářili še, jako spali. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát
