Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.
„Zde leží,“ řekl smutně.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči.
„Už mne stal,“ pokračoval.“
Druhák přisvědčil. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny.“
Všichni umlkli ulehli.gumové isolace. Tvářili še, jako spali. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce.
23
.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry.
Ohavně páchne. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka. jim však ještě nestačilo
