Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.
„Zde leží,“ řekl smutně.“
Druhák přisvědčil. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.gumové isolace.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven.
Ohavně páchne. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu. Tvářili še, jako spali. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu.
23
.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek.
„Už mne stal,“ pokračoval. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči. jim však ještě nestačilo.“
Všichni umlkli ulehli. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou
