Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.“
Druhák přisvědčil. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě.“
Všichni umlkli ulehli. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven.
Ohavně páchne.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.gumové isolace. jim však ještě nestačilo.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry.
23
. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka. Tvářili še, jako spali. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde.
„Už mne stal,“ pokračoval. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek.
„Zde leží,“ řekl smutně
