Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Už mne stal,“ pokračoval. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě.gumové isolace.
Ohavně páchne.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou.“
Druhák přisvědčil.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce.
23
. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací. jim však ještě nestačilo.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka.
„Zde leží,“ řekl smutně. Tvářili še, jako spali.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči.“
Všichni umlkli ulehli. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny
