Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali.
Ohavně páchne. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.
„Už mne stal,“ pokračoval. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven. jim však ještě nestačilo.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu. Tvářili še, jako spali. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce.
„Zde leží,“ řekl smutně.
23
.“
Druhák přisvědčil.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát.gumové isolace. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou.“
Všichni umlkli ulehli.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali
