Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka.“
Všichni umlkli ulehli. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali.
„Zde leží,“ řekl smutně. Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči.
Ohavně páchne.“
Druhák přisvědčil. Tvářili še, jako spali. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.
23
. jim však ještě nestačilo. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou.
„Už mne stal,“ pokračoval.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali.gumové isolace.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek
