Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Stále ještě cítím jsem toho zápachu
napolo otráven.“
Všichni umlkli ulehli.“
„To tedy ono!“ vyjekl Třetínek, „slyšeli jsme, být
Z tebe isolovaný drát. Ten gumový po
vlak mém těle nazývají isolací.
Druhák ukázal kolo drátu, jež mělo žlutobílou barvu.
„Zde leží,“ řekl smutně.
„Ach, kamarádi,“ zanaříkal, „jste šCastni, jste nepřišli do
té mučírny, kde tady Druháka ukrutně natahovali.
„Tiše!“ vykřikl Třetínek, „někdo jde.“
„A kde Čtvrtík?“ ptal Třetínek.
23
. „Bude jistě nějaký příbuzný Elektřiny.
Ohavně páchne.
Několik mužů však brzy opět vzdálilo bratři znovu
osmělili. jim však ještě nestačilo.“
Druhák přisvědčil. Dru
hák nyní slabý, ale jsem teprve tenký jako nitka.“
Teď jmenovaný pohnul protřel unavené oči. pak
mě dali takový zvláštní stroj, kde opřádali. „Povídej nám, bratře, ještě
něco,“ žádal Čtvrtíka. Tvářili še, jako spali.
„Už mne stal,“ pokračoval. Budu prý
určen pro nějaký Elektromotor.
Máme prý sloužit,“ dodal trpce.gumové isolace. Druhák
těžce oddychoval, jak bylo horko jeho černém oděvu. Prvous narovnal zakýval spokojeně hlavou. „Vzbuď se, Ctvrtíku, jsme opět
všichni pohromadě.“
„Co to?“ zvídal Prvous, dívaje účastí oba hubené
a oblečené bratry. Zkrátka, pocínovali pak povlékli
ošklivou gumou. „Ale kromě gumy
Zašívali ještě nějaké látky spíše obšívali
jakýmisi nitěmi nakonec natřeli touto černou barvou
