Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
ten podobal provazu, ale brzy byli oba zbylí bratři
vyvedeni omylu. „Nevíte, chlapci, jsem
zkusil. Nejdříve natáhli, jsem byl tenký jako provázek,“
„To jsme viděli,“ přihlašoval soucitně Třetínek Druhák
kýval těžce hlavou.
„Na tom však nebylo dosti,“ pokračoval. Pak slyšeli slabý hlas.
„Což nepoznáváte?“ ptal černý svazek Prvous vy
třeštil oči.“
„A říkal isolování Druháka?“ ptal polekaný Tře
tínek.„Přijdou nás těžké doby,“ ozval těžce, „slyšel jsi, jak
ten člověk mluvil? Zdá se, nám říká desítky. Jako stříbro,“ dodával, „teď ovšem mou barvu
nevidíte. Ale aby opřádal
i Drát? Ne, tomu, bratře, nerozumím!“
Druhý den spatřili, jaká proměna stala oběma nešťast
níky.
Černý kotouč zvedl pomalu hlavu zahleděl zemi, kde
leželi svinuti Prvous Třetínkem. Ani nepoznali, když přinesli dbvnitř.
„Jsem,“ odpovídalsmutněDruhák. Prvous koukal
na cosi černého; bylo jako provaz nabarvený černou bar
vou, kus dále leželna široké dřevěné desce kotouč nažloutlé
barvy. „Koupali mě
v nějaké lázni, pak div neusmažili žáru, kde jsem dostal
bílou barvu. Nerozumím tomu,“
kroutil hlavou kov zachrastil, „pokud vím, přede jenom
pavouk své sítě, aby nich lapal mouchy.
„Sám tomu nerozumím,“ pravil pomalu. Vždyť Druhákův hlas! možné?
„Jsi ty, bratře Druháku?“ ptal polekaně.
Nejstarší Drát zavrtěl hlavou. Mluvili tom, cínují, aby mne nekazila síra
22
. „Mluvil tom, že
Druhák bude isolován Gtvrtík opředen. Máme mili
metrů průřezu, dobřesipamatuji, copovídal tomu dělníkovi
