Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Prodělali jsme
to též před chvílí. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí. Leskneme jsme pružní. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru. Aspoň nás nyní bude víc.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo. jistě nebude
nic dobrého.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.
Čtvrtý Drát připojil. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou.“
. „Ještě celý třesu.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl.“
Druhý pokrčil rameny.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí. nás jen udělali?“ zanaříkal.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát
