Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru. jistě nebude
nic dobrého.“
Druhý pokrčil rameny.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát. nás jen udělali?“ zanaříkal.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou. „Ještě celý třesu.“
. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát.
Čtvrtý Drát připojil.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí. „Prodělali jsme
to též před chvílí. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl. Leskneme jsme pružní.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí. Aspoň nás nyní bude víc. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají
