Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí. Aspoň nás nyní bude víc. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo. jistě nebude
nic dobrého.“
.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní.
Čtvrtý Drát připojil. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat. Leskneme jsme pružní.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil. nás jen udělali?“ zanaříkal.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru. „Ještě celý třesu.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí. „Prodělali jsme
to též před chvílí.“
Druhý pokrčil rameny.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát
