Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Myslím, nás toho ještě čeká mnoho. jistě nebude
nic dobrého.“
.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát.
Čtvrtý Drát připojil.“
Druhý pokrčil rameny.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí. nás jen udělali?“ zanaříkal. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům. „Prodělali jsme
to též před chvílí.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní. „Ještě celý třesu.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru. Aspoň nás nyní bude víc.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají. Leskneme jsme pružní. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat
