Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat. „Ještě celý třesu. „Prodělali jsme
to též před chvílí.“
Druhý pokrčil rameny. nás jen udělali?“ zanaříkal.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě. Leskneme jsme pružní.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil. jistě nebude
nic dobrého.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho. Aspoň nás nyní bude víc.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo.“
.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům.
Čtvrtý Drát připojil
