Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát. „Ještě celý třesu. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům.
Čtvrtý Drát připojil.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí. „Prodělali jsme
to též před chvílí.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl. Aspoň nás nyní bude víc.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní. Leskneme jsme pružní.“
Druhý pokrčil rameny. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát.“
.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat. jistě nebude
nic dobrého. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho. nás jen udělali?“ zanaříkal
