Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Prodělali jsme
to též před chvílí.
Čtvrtý Drát připojil.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl. nás jen udělali?“ zanaříkal. „Ještě celý třesu.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím.“
.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí.“
Druhý pokrčil rameny.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů. Leskneme jsme pružní. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům. Aspoň nás nyní bude víc.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil. jistě nebude
nic dobrého. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo
