Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji. „Prodělali jsme
to též před chvílí.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil. Leskneme jsme pružní.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo. „Ještě celý třesu.“
. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou. jistě nebude
nic dobrého.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů. nás jen udělali?“ zanaříkal.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.“
Druhý pokrčil rameny.
Čtvrtý Drát připojil. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím. Aspoň nás nyní bude víc.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí
