Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
Druhý pokrčil rameny. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím. Leskneme jsme pružní. Aspoň nás nyní bude víc. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní. „Ještě celý třesu.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím. jistě nebude
nic dobrého.
Čtvrtý Drát připojil.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát.“
.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí. „Prodělali jsme
to též před chvílí. nás jen udělali?“ zanaříkal. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů
