Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům. „Ještě celý třesu. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají.“
. „Prodělali jsme
to též před chvílí. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.
Čtvrtý Drát připojil. nás jen udělali?“ zanaříkal. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru. jistě nebude
nic dobrého.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní. Leskneme jsme pružní.“
Druhý pokrčil rameny.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji. Aspoň nás nyní bude víc.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů
