Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.
Čtvrtý Drát připojil.“
Druhý pokrčil rameny.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo. „Prodělali jsme
to též před chvílí.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím.“
. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím. nás jen udělali?“ zanaříkal.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl. „Ještě celý třesu.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní. jistě nebude
nic dobrého. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají. Leskneme jsme pružní. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou. Aspoň nás nyní bude víc.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát
