Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.
Čtvrtý Drát připojil.“
. „Ještě celý třesu. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům. jistě nebude
nic dobrého.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí. „Prodělali jsme
to též před chvílí. Aspoň nás nyní bude víc.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát.“
Druhý pokrčil rameny. Leskneme jsme pružní.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo. nás jen udělali?“ zanaříkal. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní
