Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo. Aspoň nás nyní bude víc.“
Druhý pokrčil rameny. „Prodělali jsme
to též před chvílí.“
.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí. nás jen udělali?“ zanaříkal. jistě nebude
nic dobrého. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.
Čtvrtý Drát připojil.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě. Leskneme jsme pružní. „Ještě celý třesu
