Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Ještě celý třesu. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě. nás jen udělali?“ zanaříkal. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo.“
Druhý pokrčil rameny. „Prodělali jsme
to též před chvílí. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím.“
. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní.
Čtvrtý Drát připojil.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou. Leskneme jsme pružní.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí. Aspoň nás nyní bude víc. jistě nebude
nic dobrého
