Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Aspoň nás nyní bude víc. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím. jistě nebude
nic dobrého.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím. „Prodělali jsme
to též před chvílí. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat.“
Druhý pokrčil rameny.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají. „Ještě celý třesu.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát. Leskneme jsme pružní.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo. nás jen udělali?“ zanaříkal.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů.“
.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě.
Čtvrtý Drát připojil. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům
