Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní.
Čtvrtý Drát připojil.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo. Leskneme jsme pružní. „Ještě celý třesu. jistě nebude
nic dobrého. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat.“
. Aspoň nás nyní bude víc.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou.“
Druhý pokrčil rameny. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát. nás jen udělali?“ zanaříkal. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí. „Prodělali jsme
to též před chvílí.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů
