Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě.“
Druhý pokrčil rameny.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí. Leskneme jsme pružní. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají.
Čtvrtý Drát připojil.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům. „Ještě celý třesu. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní. nás jen udělali?“ zanaříkal.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí. jistě nebude
nic dobrého.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat. „Prodělali jsme
to též před chvílí. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil. Aspoň nás nyní bude víc.“
. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím
