Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru. „Prodělali jsme
to též před chvílí.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě. „Ještě celý třesu.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou. Leskneme jsme pružní. Aspoň nás nyní bude víc. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl.
Čtvrtý Drát připojil. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.“
Druhý pokrčil rameny. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům. nás jen udělali?“ zanaříkal. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí. jistě nebude
nic dobrého.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo.“
. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat
