Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů.“
.
Čtvrtý Drát připojil. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům. nás jen udělali?“ zanaříkal.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí. Leskneme jsme pružní.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou. „Prodělali jsme
to též před chvílí.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí. jistě nebude
nic dobrého. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní. „Ještě celý třesu.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají. „Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím. Aspoň nás nyní bude víc.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát.“
Druhý pokrčil rameny
