Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
„Stýská sice sluníčku našich skalách, ale
Zato sám sobě líhím.
„Jak vám, hoši?“ ptal účastí. Aspoň nás nyní bude víc. Leskneme jsme pružní.“
. jistě nebude
nic dobrého.
Čtvrtý Drát připojil. „Jsme bratři, musíme jeden druhému po
máhat. Čtyři bratři
Drátové,“ zaradoval se, dívaje ostatní.chvíli viděli, nově narození Drátové přicházejí vě
domí. Těkali unaveně očima místnosti první Drát se
opatrně posunul blíže nováčkům. „Podívej se, jak jsme nyní
krásní. „Ještě celý třesu. „Prodělali jsme
to též před chvílí.
Druhý Drát podíval své svižné lesklé tělo.“
„Jsme čtyři, těší,“ vmísil hovoru opět první
Z bratří Drátů.
„Jsem opravdu zvědav, námi teď udělají. nás jen udělali?“ zanaříkal.“
„Vypadáme pěkně, pravda,“ svědčil čtvrtý bí®tr a
pohnul sebou, jeho dlouhý konec švihl třetího, který vykřikl. Jistě
mám horečku, sáhni, jak pálím.“
„To přejdb,“ uklidňoval první Drát.“
Druhý pokrčil rameny.
„Obávám se, nás zbytečně tak nevyparádili,“ řekl starost
livě.
„Špatně,“ povzdechl třetí Drát. „Myslím, nás toho ještě čeká mnoho.“
Všichni prohlédli svá pěkná těla, ale pak první Drát za
vrtěl hlavou.
„Nevím, nevím,“ broukal, „pochybuji, nás již nechali
na pokoji.
„Myslím, díváš příliš černě,“ odporoval svému
bratru.
„Nenaříkej, bratře,“ prohodil
