Blesk a přepětí - systémová řešení ochran

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha poskytuje ucelený obraz o problem atice ochrany před účinky atmosférických výbojů a dalších druhů přechodných přepětí. Vznikla jak o bezprostřední reakce na nejnovější trendy z této oblasti, přicházející k nám především postupným přejímáním mezinárodních a evropských předpisů. Zvláštní důraz je kladen na zásady a požadavky uvedené v nové, hojně diskutované normativní řadě IEC popř. EN 62305. V návaznosti na tyto předpisy přináší ucelené podklady pro ...

Vydal: FCC Public s. r. o. Autor: Jiří Burant

Strana 58 z 257

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Rozdělení možných škod Pro objektivní posouzení možnosti vzniku jakékoliv škodní události musí být nejpr­ ve stanovena pravidla postupy pro určování všech souvisejících rizikových faktorů. Tento vztah lze vyjádřit, souladu IEC 62305-2 [59]) stejně jako DIN VDE V 0185-2 [67], následující nerovností: R (4. Četnost výskytu nebezpečných událostí odvíjí především místní hustoty at­ mosférických výbojů, rozměrů posuzovaného stavebního objektu vlastností jeho okolí. Zohledňuje však počet dobu přítomnosti osob jeho prostoru, druh slu­ žeb poskytovaných veřejnosti význam kulturních hodnot uložených posuzovaném objektu.3) není nutné uvažovat žádných dodatečných opatřeních k ochraně posuzovaného objektu před účinky atmosférických výbojů. opačném pří­ padě však jejich realizaci zaručeně nevyhneme.3. atematický popis této závislosti může mít tvar: kde je P pravděpodobnost vzniku škod, N četnost výskytu nebezpečných událostí, ô činitel druhu škody.5) jsou jednoduché srozumitelné. Avšak předcházející odstavce vysvětlující význam proměnných jednotlivých rizikových složek naznačují, skuteč­ ný odhad celkového rizika vzniku škod již tak snadný být nemusí. akceptovatelné riziko vzniku škod.4) X R (4.5) 4.objekt. Při platnosti nerovnosti (4. Při odhadu sice nepoužívají žádné složité atematické operace, ale zato třeba znát značné množství vstupních parametrů. Celkové riziko vzniku škod při­ tom zahrnuje řadu dílčích složek, pro které platí: kde je R celkové riziko vzniku škod (4.1. Činitel příslušného druhu škody vychází způsobu účelu využití posuzovaného sta­ vebního objektu.3) (4. Posoudit však třeba obsah uvažované budovy, provedení vnitřních rozvodů všech souvisejících energetických přívodů. Každou dílčí rizikovou složku lze přitom vyjádřit součinem pravděpodobnosti vzniku škod, četnosti výskytu nebezpečných událostí koeficientu konkrétního druhu škody. Vliv její velikost však počet vlastnosti přicházejících napájecích vedení.3) kde je R celkové riziko vzniku škod, vypočtené pro konkrétní stavební objekt, Ra přípustné, resp. (4. Výrazy (4. Opom enuta nesmí být ani již realizovaná ochranná opatření. Pravděpodobnost vzniku škod závisí první řadě vlastnostech uvažovaného stavebního objektu. Hodnocena přitom nosná konstrukce, provedení vnějších vnitř­ ních pochozích ploch, střechy atd. Neopomíjí ani nejrůznější opatření, vedoucí snížení rozsahu hodnoty případných škod. .3), vypočtené pro konkrétní stavební objekt, Rx jednotlivé dílčí složky rizika