Kniha poskytuje ucelený obraz o problem atice ochrany před účinky atmosférických výbojů a dalších druhů přechodných přepětí. Vznikla jak o bezprostřední reakce na nejnovější trendy z této oblasti, přicházející k nám především postupným přejímáním mezinárodních a evropských předpisů. Zvláštní důraz je kladen na zásady a požadavky uvedené v nové, hojně diskutované normativní řadě IEC popř. EN 62305. V návaznosti na tyto předpisy přináší ucelené podklady pro ...
5)
4.
Každou dílčí rizikovou složku lze přitom vyjádřit součinem pravděpodobnosti
vzniku škod, četnosti výskytu nebezpečných událostí koeficientu konkrétního druhu
škody.
Činitel příslušného druhu škody vychází způsobu účelu využití posuzovaného sta
vebního objektu. Při odhadu sice
nepoužívají žádné složité atematické operace, ale zato třeba znát značné množství
vstupních parametrů.
(4.3) není nutné uvažovat žádných dodatečných opatřeních
k ochraně posuzovaného objektu před účinky atmosférických výbojů.
Vliv její velikost však počet vlastnosti přicházejících napájecích vedení.3), vypočtené pro konkrétní stavební objekt,
Rx jednotlivé dílčí složky rizika. atematický popis této závislosti může mít tvar:
kde je
P pravděpodobnost vzniku škod,
N četnost výskytu nebezpečných událostí,
ô činitel druhu škody.
. Hodnocena přitom nosná konstrukce, provedení vnějších vnitř
ních pochozích ploch, střechy atd.
Četnost výskytu nebezpečných událostí odvíjí především místní hustoty at
mosférických výbojů, rozměrů posuzovaného stavebního objektu vlastností jeho okolí. Zohledňuje však počet dobu přítomnosti osob jeho prostoru, druh slu
žeb poskytovaných veřejnosti význam kulturních hodnot uložených posuzovaném objektu.4)
X
R (4.3) (4.3)
kde je
R celkové riziko vzniku škod, vypočtené pro konkrétní stavební objekt,
Ra přípustné, resp. akceptovatelné riziko vzniku škod.
Pravděpodobnost vzniku škod závisí první řadě vlastnostech uvažovaného
stavebního objektu.3.objekt.1. Posoudit však třeba obsah uvažované budovy,
provedení vnitřních rozvodů všech souvisejících energetických přívodů. Avšak předcházející odstavce
vysvětlující význam proměnných jednotlivých rizikových složek naznačují, skuteč
ný odhad celkového rizika vzniku škod již tak snadný být nemusí. opačném pří
padě však jejich realizaci zaručeně nevyhneme.
Při platnosti nerovnosti (4.
Neopomíjí ani nejrůznější opatření, vedoucí snížení rozsahu hodnoty případných škod. Opom enuta
nesmí být ani již realizovaná ochranná opatření.5) jsou jednoduché srozumitelné.
Výrazy (4. Rozdělení možných škod
Pro objektivní posouzení možnosti vzniku jakékoliv škodní události musí být nejpr
ve stanovena pravidla postupy pro určování všech souvisejících rizikových faktorů. Celkové riziko vzniku škod při
tom zahrnuje řadu dílčích složek, pro které platí:
kde je
R celkové riziko vzniku škod (4. Tento vztah lze vyjádřit, souladu IEC 62305-2 [59]) stejně jako DIN VDE
V 0185-2 [67], následující nerovností:
R (4
