Bezpečná práce v elektroúdržbě

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Miroslav Kressl

Strana 64 z 119

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tepelná zátěž lidského organismu způsobována především přijímáním tepla okolního pracovního prostředí.Poskytované ochranné nápoje slouží jednak úhradě tekutin nezbytných pro život zdraví, popřípadě dalších látek, ztrace­ ných nadměrným pocením horkých provozech (nápoje uhra­ zující), jednak předcházení nepřiměřených reakcí organismu na tepelné zatížení, zejména nadměrného pocitu žízně (nápoje občerstvující). Při prácí horkých provozech může při nedodržení pitného režimu nastat zejména a) vyčerpání horka jako následek nadměrné ztráty vody a solí, nebo oběhové selhání (kolaps) následkem nadměrné te­ pelné zátěže; b) tepelný úpal následkem selhání termoregulační schopnosti organismu nesprávným příjmem vody; c) křeče horka, postihující kosterní svalstvo rukou no­ hou; d) psychická deprese, nezájem, únava poklesem pracovní výkonnosti doprovázená nechutenstvím zvýšeným pocením i mimo horký provoz; 6] GLIVICKÝ PAVLÍKOVÁ J. zdrav, sv. celkového množství poskytovaných ochranných nápojů být podle relativní vlhkosti vzduchu asi 10—20 ná­ pojů občerstvujících. Toto „metabolické teplo“ tím vyšší, čím namáhavější vykonávaná práce.: Fyzikální parametry pracovního prostředí. 63 . Lidský organismus snaží udržet stálou tělesnou teplotu asi 37 °C, která nezbytná pro bezporuchovou činnost jeho životně důležitých orgánů, zejména mozku. 26/1964, Směrnice posky­ tování ochranných nápojů při práci horkých provozech. Nejvýznamnějším prostřed­ kem řízení tělesné teploty odpařování potu (evaporace), kte­ rým však člověk ztrácí těla kromě jiných látek zejména vodu a chlorid sodný (kuchyňskou sůl), které nutno organismu zno­ vu dodávat, aby nedošlo nebezpečným poruchám zdraví. 7j Hygienické předpisy min. Jde infračer­ venou část světelného spektra vyzařovaného sálavého zdroje, dále teplo přijímané konvekcí (prouděním) horkého vzduchu a kondukcí (vedením) při styku horkými pracovními předměty nebo ochrannými pomůckami. Příloha časopisu Bezpečnost hygiena práce 3/1976. Tato tepelná zátěž navíc zvyšu­ je část tepla vznikajícího organismu jako vedlejší produkt jeho životních funkcí