Svými škodlivými účinky způsobuje nejen poškození sluchu
(těžkou nedoslýchavost nebo hluchotu nemoci povolání],
ale nepříznivě ovlivňuje především nervový oběhový systém,
vede zhoršení senzomotorických funkcí psychického stavu
člověka. Účinek hluku tím škodlivější,
čím více tónů vysokých frekvencích obsahuje (čím piskla
vější]. PRÁCE HLUČNÝCH PROVOZECH
Za práce hlučných provozech lze považovat práce prostře
dí, kterém hladiny akustického tlaku vyvolávají nepříjemné,
rušivé nebo škodlivé sluchové vjemy. ČSR 13/1977 Sb. cvičením, ozařováním, inhalací, vhodnou potravou
a ochrannými nápoji, pobytem pracovníků nočních sanatoriích
nebo vhodných klimatických podmínkách. Současně omezuje příjem důležitých zvukových infor
mací správné činnosti stroje, dorozumívání, varovných signá
lů].
Hluk jedním nepříjemných jevů některých pracovních čin
ností.
Poznámka: Podle směrnice FMPSV správnější místo „rizikové pracoviště“
používat termín „pracoviště ztíženými zdraví škodlivými pracovními pod
mínkami“.
Účinek hluku pracovníka závislý hladině akustického
tlaku dB], frekvenčním složení hluku Hz], druhu
hluku (zda stálý, nebo proměnný, např.], ochraně
zdraví před nepříznivými účinky hluku vibrací, svazek 37/1977, příloha
k vyhlášce 13/1977 Nejvyšší přípustné hodnoty hluku vibrací směr
nice 41. Obecně platí, čím hladina hluku vyšší, tím pro lidský
organismus nebezpečnější. (SSR 14/1977 Sb.
60
. může vyvolávat nega
tivní psychické reakce, dochází již vážnějšímu poško
zení sluchu, nad 120 nesnesitelným bolestem nenapravi
telným sluchovým poruchám. Hluk přerušovaný, proměnný nebo neočekávaný pro
lidský organismus nebezpečnější než hluk stálý (trvalý] obr. Pro účinek
hluku důležitá pracovní činnost, kterou člověk vykonává,
a odolnost organismu proti působení hluku emocionální stav
pracovníka. kolísavý, přerušovaný,
impulsní, nepravidelný] době působení hluku.
Nejvyšší přípustné hodnoty hluku jsou stanoveny hygienický
mi předpisy 5], Hodnoty hluku vyjadřují ekvivalentními hla-
5] Vyhláška min.
4. 9. zdrav.5.ní, např