Polovodičová technika. Publikace vysvětluje principy bezkontaktního spínání, uvádí základní vztahy a charakteristiky. Je zde zpracována problematikabezkontaktního spínání stejnosměrného i střídavého proudu včetně osvědčených a realizovaných zapojení. Jsou zde uvedeny též základní údaje o výkonových polovodičových součástkách a přehled vyráběných zařízení našichi zahraničních.
podobný děj jako předcházejícím případě. 58. pro spínačové aplikace ne
výhodné. Kondenzátor dále dobu trvání komutační
proudové špičky vybíjí proudem přes závěrný směr tyristoru obvod
zátěže. po
pisu funkce vyplývají dvě nevýhody:
1 rš~ i
Obr. Má-li dojít vypnutí ty
ristoru, musí být splněna podmínka pro jeho vypnutí. Tím dosaženo výchozího stavu. Obvod vychází činnosti předcházejícího obvodu. porovnání
s obvodem obr. odstranění této nevýhody dosažení libovolného okamžiku
zapnutí vypnutí určitém časovém rozsahu) lze obvod upravit násle
dovně :
Kmitavý obvod pomocným tyristorem schematicky znázorněn na
obr. doby trr) kondenzátor nabíjí napětím
zdroje. Poklesem nabíjecího proudu kondenzátoru pod hodnotu vratného
proudu tyristor vypne. zapnutí hlavního tyristoru kondenzátor
nabije opačnou polaritu přes diodu indukčnost (polarita závor
kách). Kmitavý obvod pomocným
tyristorem
85
. skončení komutace (tj. obvodu obr. 58. Opětným
zapnutím tyristoru připojíme takto nabitý kondenzátor paralelně ty
ristoru tak, napětím kondenzátoru polován závěrném směru.
Je-li splněna podmínka pro vypnutí, tyristor vypne, kondenzátor nabije
na napětí zdroje dané polarity.
Po zapnutí tyristoru T2nabije kondenzátor napětí zdroje při dané
polaritě.
Z popisu činnosti obvodu zřejmé, doba průchodu proudu zátěží R
je dána přibližně vlastním kmitočtem obvodu LC, lze tedy ovlivňovat
změnou parametrů tohoto obvodu. Tím obvod dostane výchozího stavu. navíc tyristor dioda D. rozdíl něho
však nemůže dále docházet kmitům obvodu, jelikož tomu brání dio
da Kondenzátor tedy zůstane nabit napětí uvedené polarity.vorkách) proudem z,
