Polovodičová technika. Publikace vysvětluje principy bezkontaktního spínání, uvádí základní vztahy a charakteristiky. Je zde zpracována problematikabezkontaktního spínání stejnosměrného i střídavého proudu včetně osvědčených a realizovaných zapojení. Jsou zde uvedeny též základní údaje o výkonových polovodičových součástkách a přehled vyráběných zařízení našichi zahraničních.
Obvody, jež navodí dříve uvedené podmínky pro vypnutí, budeme nadále
souborně nazývat vypínací obvody. Schematicky jsou poměry při
komutaci tyristoru znázorněny obr. Stejně jako diod nedochází ani
u tyristorů při jejich přepólování okamžitému zániku anodového proudu. Tímto proudem závěrném směru se
odčerpává náboj menšinových nositelů proudu prostorech přechodů J,
a J3.
Problém vypnutí tyristoru obvodu stejnosměrného proudu tedy zá
kladní problém tyristorových spínačů stejnosměrného proudu. Přechodu
tyristoru nevodivého stavu (tj. 52.
Jak zřejmé obr. nelze
jej pomocí řídicího obvodu vypnout. tyristoru však navíc přistupují jevy spojené obnovením řídicí
schopnosti tyristoru propustném směru. Konec komutačního procesuje určen okamžikem poklesu závěrného
proudu jeho statickou hodnotu (za dobu trr). Rovněž změny řídicího proudu nemají
vliv velikost anodového proudu tyristoru, tak jak tomu tranzistoru,
kde řídicím proudem báze ovládáme velikost kolektorového proudu. zvětšujícím dijdt, stoupá amplituda špičky zpětného
79
. proudu tyristoru. další kapitole zjednodušené
podobě objasníme fyzikální jevy tyristoru při jeho komutaci, resp. nucené
komutaci. jeho vypnutí) lze dosáhnout:
a) Zmenšením anodového proudu pod hodnotu vratného proudu H
nebo jeho úplným přerušením.15. TYRISTOROVÉ SPÍNAČE
U tyristoru lze řídicím obvodem ovládat pouze zapnutí.
Pojem fyzikální podstata komutace tyristoru
Fyzikální podstata komutace tyristoru obdobná jako diody průběh
anodového proudu lze prvním přiblížení znázornit stejně, jako tomu na
obr.
b) Nucenou komutací tyristoru, během níž dojde určitou dobu obrá
cení polarity anodového napětí, resp. Je-li tedy uveden
do vodivého stavu, nelze jej již dále jeho řídicím obvodem ovládat, tzn. 52, dochází přechodnému jevu, při němž prochází
proud tyristorem závěrném směru. vzrůstající strmostí zá
niku proudu, tj
