Polovodičová technika. Publikace vysvětluje principy bezkontaktního spínání, uvádí základní vztahy a charakteristiky. Je zde zpracována problematikabezkontaktního spínání stejnosměrného i střídavého proudu včetně osvědčených a realizovaných zapojení. Jsou zde uvedeny též základní údaje o výkonových polovodičových součástkách a přehled vyráběných zařízení našichi zahraničních.
b) Nucenou komutací tyristoru, během níž dojde určitou dobu obrá
cení polarity anodového napětí, resp. nelze
jej pomocí řídicího obvodu vypnout.
Obvody, jež navodí dříve uvedené podmínky pro vypnutí, budeme nadále
souborně nazývat vypínací obvody. proudu tyristoru. Stejně jako diod nedochází ani
u tyristorů při jejich přepólování okamžitému zániku anodového proudu. vzrůstající strmostí zá
niku proudu, tj. Konec komutačního procesuje určen okamžikem poklesu závěrného
proudu jeho statickou hodnotu (za dobu trr). 52.
Pojem fyzikální podstata komutace tyristoru
Fyzikální podstata komutace tyristoru obdobná jako diody průběh
anodového proudu lze prvním přiblížení znázornit stejně, jako tomu na
obr. TYRISTOROVÉ SPÍNAČE
U tyristoru lze řídicím obvodem ovládat pouze zapnutí.15. Je-li tedy uveden
do vodivého stavu, nelze jej již dále jeho řídicím obvodem ovládat, tzn. nucené
komutaci.
Problém vypnutí tyristoru obvodu stejnosměrného proudu tedy zá
kladní problém tyristorových spínačů stejnosměrného proudu. Schematicky jsou poměry při
komutaci tyristoru znázorněny obr.
Jak zřejmé obr. tyristoru však navíc přistupují jevy spojené obnovením řídicí
schopnosti tyristoru propustném směru. jeho vypnutí) lze dosáhnout:
a) Zmenšením anodového proudu pod hodnotu vratného proudu H
nebo jeho úplným přerušením. Přechodu
tyristoru nevodivého stavu (tj. zvětšujícím dijdt, stoupá amplituda špičky zpětného
79
. 52, dochází přechodnému jevu, při němž prochází
proud tyristorem závěrném směru. další kapitole zjednodušené
podobě objasníme fyzikální jevy tyristoru při jeho komutaci, resp. Tímto proudem závěrném směru se
odčerpává náboj menšinových nositelů proudu prostorech přechodů J,
a J3. Rovněž změny řídicího proudu nemají
vliv velikost anodového proudu tyristoru, tak jak tomu tranzistoru,
kde řídicím proudem báze ovládáme velikost kolektorového proudu
