Polovodičová technika. Publikace vysvětluje principy bezkontaktního spínání, uvádí základní vztahy a charakteristiky. Je zde zpracována problematikabezkontaktního spínání stejnosměrného i střídavého proudu včetně osvědčených a realizovaných zapojení. Jsou zde uvedeny též základní údaje o výkonových polovodičových součástkách a přehled vyráběných zařízení našichi zahraničních.
Uvedeme jen některé, našeho hlediska důležité
vlivy. Zapínací doba pohybuje běžných tyristorů
kolem několika mikrosekund (do deseti mikrosekund).
Vzhledem zvětšenému závěrnému proudu velkému závěrnému napětí,
jež současně přiloženo anodový obvod tyristoru, zvětšuje výkonová
ztráta může zničit tyristor. 14) poklesem kom utačního proudu na
10 vrcholové hodnoty.
Vypínací doba tyristoru řq.
tranzistorovému jevu, tj. vzrůstu závěrného anodového proudu tyristoru
(obr. 15) [9].
Doba komutace írr časový interval mezi průchodem propustného
proudu nulou (okamžik obr.
33
. rychlých tyristorů dosahuje vypínací doby menší než ^s. řídicího obvodu výstupní, tj.změna polarity napájecího napětí;
tA— proud procházející tyristorem nulový;
t5 tyristor začíná blokovat závěrném směru časovém intervalu í4
až vede tyristor závěrném směru vlivem nasycení bázových
oblastí tyristoru menšinovými nositeli proudu jde obdobný děj
jako diody);
t6 anodový proud tyristoru klesl velikost závěrného proudu podle
statické voltampérové charakteristiky;
í7 závěrné napětí anodovém obvodu tyristoru začíná snižovat;
t8 napětí anodovém obvodu tyristoru prochází nulou;
t9 anodové napětí tyristoru dosáhlo velikosti odpovídající ustálené
mu stavu. jsou patrny některé důležité param etry tyristoru:
Zapínací doba tyristoru ígt definována jako časový interval mezi za
čátkem řídicího impulsu okamžikem t2, kdy napětí tyristoru klesne
na původní hodnoty. běžných tyristorů tato doba 50
až 300 |is. doba potřebná obnovení řídicí schop
nosti tyristoru propustném směru.
Z obr. Proto třeba tohoto jevu vyvarovat. Je-li anodový obvod polován závěrném směru (na anodě záporný
pól) řídicím obvodem prochází kladný řídicí proud IG, dochází tzv.
d)
n u
Jsou zejména vlivy vstupního, tj.
anodový obvod tyristoru. Řídicí proud rovněž zvětšuje blokovací proud tyristoru
