Polovodičová technika. Publikace vysvětluje principy bezkontaktního spínání, uvádí základní vztahy a charakteristiky. Je zde zpracována problematikabezkontaktního spínání stejnosměrného i střídavého proudu včetně osvědčených a realizovaných zapojení. Jsou zde uvedeny též základní údaje o výkonových polovodičových součástkách a přehled vyráběných zařízení našichi zahraničních.
Obr. 92. Důležitý opakovači kmitočet zapínacích impulsů. Omezíme-li časově takovýto signál dobu
obvykle 0,5 (tj. Zdrojem takového sig
nálu mohou být suché články, usměrňovače apod. Často používán dlouhý, zapínací signál, tvořený sérií zapínacích
impulsů. 91. 92.
Počáteční impuls zajišťuje nejrychlejší zapnutí tyristorů následující hla
dinový signál zajišťuje opětné zapnutí tyristorů při náhodném vypnutí ty-
ristoru poklesem proudu zátěže. Zdrojem série zapínacích impulsů bývá často blo
kovací oscilátor.současně napětí závěrném směru. Běžně
se pro bezkontaktní spínače používá kmitočet rozmezí kHz. Kombinací optimálního
a hladinového signálu vznikne zapínací signál znázorněný obr. Při
tomto tvaru zapínacího impulsu může dojít průběhu propustného proudu
k časovým prodlevám, kdy neprochází anodovým obvodem tedy zátěží)
proud. to, zajišťuje spolehlivé
zapnutí tyristorů; jednoduchou úpravou lze napájet několik tyristorů, je
jichž potenciál katody rozlišný, střední ztrátový výkon řídicím obvodu
je velmi malý apod. asi °el), získáváme jednotlivý signál
(impuls). Signál tohoto typu četné výhody, např. Nesmí
být překročen dovolený střední řídicí výkon PGAy. tomuto jevu dojde,
není-li splněna podmínka, propustný proud roven nebo větší než proud
129
. Nevodivé intervaly prů
běhu anodového proudu tyristorů
při spínání činné
Určitou nevýhodou (zejména jednodušších zařízení) poměrná složi
tost zapínacího obvodu. většiny zde uváděných zapojení vý
konových obvodů spínačů tato podmínka splněna (není splněna pouze
u zapojení 110). Schematicky znázorněno obr. Řídicí obvod při tomto signálu značně namáhán
