AUTOMATICKÝ MĚŘIČ VF. IMPEDANCÍ

| Kategorie: Seminární práce  | Tento dokument chci!

Tato diplomová práce se zabývá návrhem a realizací automatického měřiče vysokofrekvenčních impedancí. Přístroj pracuje v rozsahu KV až UKV pásem (3 MHz - 3 GHz) podle možností připojeného externího generátoru. Princip spočívá na můstkové metodě měření tří amplitud harmonických napětí, pomocí nichž je možné vypočítat výslednou hledanou impedanci podle algebraických rovnic. Výhodou této metody je možnost výpočtu obou složek měřené impedance, tj. její reálnou a imaginární část. Na základě této metody měření je navrženo zapojení vyhodnocovacích obvodů, které zpracovávají naměřené amplitudy z měřicího můstku a provádějí výpočet složek impedance. Jako ovládací uživatelská periferie slouží počítačová aplikace, která komunikuje s přístrojem pomocí USB rozhraní a vykonává grafickou interpretaci naměřených hodnot. Výsledkem celého projektu je kompaktní přistroj ovládaný z prostředí OS Windows s grafickým výstupem.

Autor: JAN STUDENÝ

Strana 16 z 65

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro impedance, jejichž reálné složky jsou značně odlišné chyba měření značně narůstá zejména vlivem nelineárních vlastností detektorů.Jan STUDENÝ Automatický měřič vf. 3.1 Můstková metoda tří amplitud Obr.2 Fázorový diagram. 3. 3. Měření poměrně přesné pro měřenou impedanci, jejíž reálná složka málo liší imaginární zanedbatelná. Jejich reálné části impedance jsou tedy shodné hodnotou R0, při níž můstek vyvážený. Proto nutné charakteristiky diod alespoň částečně linearizovat.1 Schéma měřicí aparatury. Měřicí můstek tvořený třemi rezistory R1, R2, měřenou impedancí je napájený generátoru Ug. impedancí - - 3 Princip měření impedance 3.2 Odvození výpočtu Cílem matematického řešení napětí U1, určit reálnou (Rx) imaginární (Xx) složku měřené impedance, případně vypočítat další parametry (ČSV, modul impedance). Proto při výpočtu zaveden vztah: 3210 RRRR === (1) U3 UR2 U2 UR1 U1 Ug R1 R3 Zx=Rx+jXx R2 Ug U3 UR1 UR2 U1 U2 Ib . Obr. Napětí jednotlivých větvích můstku U1, měří diodovými voltmetry (detektory) jejich údajů lze vypočítat potřebnou impedanci Zx=Rx+jXx. Odvození vychází předpokladu, referenční rezistory R1, zapojené můstku mají pouze ohmický charakter. Pak řešení pohybuje oblasti kolem vyvážení můstku, kdy napětí jsou přibližně stejně velká neprojeví rušivě nelinearity diod, napětí diagonále můstku přitom velmi malé