|
Kategorie: Seminární práce |
Tento dokument chci!
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a realizací automatického měřiče
vysokofrekvenčních impedancí. Přístroj pracuje v rozsahu KV až UKV pásem (3 MHz -
3 GHz) podle možností připojeného externího generátoru. Princip spočívá na můstkové
metodě měření tří amplitud harmonických napětí, pomocí nichž je možné vypočítat
výslednou hledanou impedanci podle algebraických rovnic. Výhodou této metody je
možnost výpočtu obou složek měřené impedance, tj. její reálnou a imaginární část.
Na základě této metody měření je navrženo zapojení vyhodnocovacích obvodů, které
zpracovávají naměřené amplitudy z měřicího můstku a provádějí výpočet složek
impedance. Jako ovládací uživatelská periferie slouží počítačová aplikace, která
komunikuje s přístrojem pomocí USB rozhraní a vykonává grafickou interpretaci
naměřených hodnot. Výsledkem celého projektu je kompaktní přistroj ovládaný z prostředí
OS Windows s grafickým výstupem.
Autor: JAN STUDENÝ
Strana 14 z 65
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Ten transformuje impedanci zátěže hodnotu Zov. Zatím přizpůsobovací obvody transformují jistém
kmitočtovém pásmu) stálou impedanci Zov kompenzační obvody mají úkol
transformovat kmitočtově závislou impedanci konstantní Zov. proto snahou tomuto
stavu přizpůsobení alespoň přiblížit. televizní vysílače)
dobré přizpůsobení: PSV 1. Nulová odražená vlna také podmínkou
bezchybné funkce některých systémů zařízení. Pro základní orientaci
lze uvést následující hodnoty:
velmi dobré přizpůsobení: PSV 1. Když zátěž konci vedení podmínku
přizpůsobení nesplňuje (Zk Zov), nutné zapojit mezi vedení zátěž přizpůsobovací
obvod.
Od širokopásmových obvodů přizpůsobovacích nutné odlišovat obvody kompenzační,
které plní jinou funkci. Přizpůsobovací obvody možné třídit též
podle provedení. 2. Stav přizpůsobení
je optimální mnoha hledisek.Jan STUDENÝ Automatický měřič vf.:
a) obvody složené soustředěných prvků L,C (rezistory nepoužívají kvůli ztrátám),
b) obvody složené úseků vedení. Obě tyto
veličiny měly být nejmenší (ideálně 0). takových případech smysl zavést nějaké
kritérium kvality přizpůsobení.2 Kružnice složek normované impedance, zprava reálná imaginární složka. vedení jen přímá postupná vlna účinnost přenosu je
největší, vstupní impedance vedení reálná stálá, napětí proudy vedení jsou
při daném přenášeném výkonu nejmenší. Musí tedy odpovídat
konkrétní zátěži jejich návrh náročnější.1 (např.
První typy přizpůsobovacích obvodů jsou běžné nižších kmitočtech, kdežto druhé typy
na vyšších kmitočtech.5 (běžná zařízení)
vyhovující přizpůsobení: PSV (nenáročná zařízení)
Přizpůsobovací obvody možné třídit podle různých hledisek.4 Přizpůsobování impedancí
Vedení, zabezpečující přenos vysokofrekvenční energie, pracují optimálně tehdy,
když zatěžovací impedance rovna charakteristické impedanci Zov. Kvalita přizpůsobení většinou hodnotí podle velikosti
poměru stojatých vln vedení anebo podle absolutní hodnoty činitele odrazu. impedancí
- -
2.
. Podle šířky
kmitočtového pásma rozlišují obvody úzkopásmové („laděné“) širokopásmové.
Obr.
Podmínku Zov není vždy možné splnit úplně přesně. Hodnocení kvality přizpůsobení
je vždy závislé náročnosti systému, kterém vedení použito
