Spolehlivé sítě průmyslového Ethernetu s velkou dostupností. Inteligentní modul I/O řady X20 zvyšuje dostupnost strojů. Rozšíření zorného pole snímače čárového kódu DataMan. Nové řádkové kamery Basler Racer. Programovatelné relé pro všechny bezpečnostní funkce ... skokové automaty ATS-C od společnosti Eaton. Podnikání. Společnost ZAT dokončila modernizaci další elektrárny na Kubě ...
Historie a vývoj
První „inteligentní dům“ byl v 60. Poměr-
ně rychle bylo dosaženo prvních úspěchů
– mnoho, především německých výrobců za-
čalo nabízet nejenom kvalitnější otopné a dal-
ší systémy, ale obzvláště nově koncipované,
navzájem spolupracující elektrické instalace. Jednotliví výrob-
ci i specializované společnosti pokoušejí
o jistý stupeň propojování systémů, naráže-
jí však významné technické, technologic-
ké, a především legislativní také komerč-
ní) problémy.
Zhruba deset let později, počátkem
70. V tomto článku bude učiněn
pokus definovat pojem inteligentní budovy
alespoň s ohledem provázanost s vnitřními
bezpečnostními systémy. Pouze lze
konstatovat, při vypracovávání návrhu kon-
strukce architektonicky inteligentní budovy je
zpravidla nutná spolupráce architekta s pro-
jektanty vnitřních systémů budovy.
Charakteristika současného stavu
Přesná a obecná definice pojmu inteligent-
ní budova neexistuje.
Tyto úvodní praktické pokusy však neset
kaly s velkým zájmem techniků ani stavební-
ků, a nebyly tedy výrazněji uplatněny v praxi. Tak, jak
bylo v té době moderní, veškeré funkce tech-
nických zařízení budovy řídila centrální jednot-
ka dnes byla označena jako řídicí počítač.
Následně začaly vznikat nástroje a proto-
koly umožňující jednotlivé systémy propojo-
vat. Pro základní potřeby toho-
to pojednání postačí, když bude problematika
inteligentní budovy zjed-
nodušena z hlediska archi-
tektonického, automatizač-
ního a komunikačního. století prezentován v Japonsku [3]. let minulého století, způsobily energetic-
ká krize a prudký nárůst cen ropy opětovné
vzkříšení zájmu o tento projekt. Vzhledem k tomu tedy
nejdříve nezbytné stanovit parametry systé-
mů využívaných v různých typech objektů
a následně posoudit jejich vhodnost pro pří-
padnou integraci.
Bouřlivým vývojem a normalizací v součas-
nosti prochází oblast kamerových systémů
(především kamer, ale i uzavřených tele-
vizních okruhů CCTV).
Z pohledu automatizačního a komunikač-
ního termín „inteligentní budova“ vyhra-
zen pro takový objekt, kde soubor všech
(nebo většiny) instalovaných vnitřních sys-
témů (PZTS, CCTV, EPS, klimatizace, vytá-
pění, stínicí technika, multimédia, počítačo-
vé a komunikační systémy) propojen jed-
noho ovládacího prvku. Integrace
mnoha vnitřních systémů sice často tech-
nicky možná, ohledně spolehlivosti, bezpeč-
nosti i z pohledu platných norem však znač-
ně problematická. však možné vymezit
různá hlediska, podle kterých lze tento pojem
parciálně definovat. Jejich cílem bylo vyvinout
systém pro měření, řízení, regulaci a sledo-
vání provozních stavů v budovách [3], [4].
Tento trend projevuje již desítky let, vý-
sledky však nejsou nijak výrazné. mnoho
způsobů, jak tohoto dosáh-
nout. letech
20. Teprve poté možné ur-
čit způsoby integrace, a to s ohledem za-
chování nezbytných provozních, technologic-
kých a především bezpečnostních podmínek.
V dnešní době již celkem přesně legis-
lativně stanovena činnost a funkce zabezpe-
čovacích systémů (dříve označovaných jako
elektronické zabezpečovací systémy EZS,
nyní poplachové zabezpečovací a tísňové sys-
témy PTZS) [7] i protipožárních a hasi-
cích systémů (elektrická požární signaliza-
ce EPS a stabilní hasicí zařízení SHZ). De-
finice inteligentní budovy
z architektonického hle-
diska není pro problematiku řídicích a ko-
munikačních systémů relevantní. Příklad integrace systémů inteligentní budovy kancelář
ského typu (zdroj: [5])
požární
signalizace
řízení
kvality
prostředí
bezpečnostní
CCTV
kontrola
přístupu
chlazení
vytápění
řídicí systém budovy
větrání
a klimatizace
řízení
osvětlení
správa
majetku
monitorování
a řízení
energetických
toků
Zdeněk Votruba
. Jsou uvedena základní možná řešení, a to především vztahu k poplachovým,
zabezpečovacím a tísňovým systémům (PZTS) a elektrické požární signalizaci (EPS), včet-
ně vazby aktuálně platné normy a legislativní předpisy. Následkem toho je
ze strany uživatele objektu vyvíjen stále vět-
ší tlak centralizaci správy instalovaných
systémů, jejich propojování a v konečné in-
stanci i jejich vzájemné ovlivňování a mož-
nost optimalizace provozu a autodiagnostiky. základního umís-
tění budovy, přes její ori-
entaci, použité materiály,
zvolené stavební technolo-
gie svědomité a pre-
cizní provedení práce. They define the basic possible solutions, especial-
ly relation security systems (I&HAS) and fire protection systems (FPS), including
links the currently applicable standards and regulations. Author points out some in-
consistencies the engineering practice and applicable design standards, including di-
rection eliminate this discrepancy. Autor poukazuje některé roz-
pory dané technickou praxí a platnou normou a navrhuje směr, jak tento rozpor eliminovat.
This article aims summarize the principles and technical solutions for the installation
of security and networking systems for use „intelligent“ buildings and assess their su-
itability for a particular deployment. Tyto problémy budou popsány
v následujících odstavcích, neboť jsou klíčové
pro korektní a smysluplnou integraci bezpeč-
nostních systémů řídicích systémů budov. Především
Integrace bezpečnostních systémů v budovách
proto, tato myšlenka mohla vést k vý-
raznému a celosvětovému snížení spotřeby
elektrické energie při vytápění budov, osvět-
lení a používání klimatizace, a to při celko-
vém zlepšení uživatelského pohodlí.13AUTOMA 12/2012
téma
Úvod
V současné době již zcela běžné, že
v rámci objektu jsou paralelně instalovány in-
formační systémy (počítačové sítě, telefonní
sítě, rozvody zvuku a obrazu), bezpečnostní
systémy (poplachové systémy, kamerové sys-
témy, přístupové systémy, protipožární sys-
témy, systémy ochrany proti výbuchu, systé-
my proti zaplavení atd.
Obr. Z hlediska uživatele
lze takovou integrací nejen ušetřit určité ná-
klady samostatnou instalaci jednotlivých
Cílem článku shrnout zásady a technická řešení pro instalace a propojování bezpečnost-
ních systémů využitelných v „inteligentních“ budovách a posoudit jejich vhodnost pro kon-
krétní použití. však pravda, v současné době stále
není jednoznačně řečeno, vlastně „inte-
ligentní dům“ je.
Za počátek zrodu jednotné koncepce inteli-
gentní elektroinstalační techniky lze považo-
vat rok 1987, v němž založily firmy Berker,
Gira, Merten a Siemens společnost Instabus
Gemeinschaft.) i rozsáhlé technické
systémy (klimatizace, větrání, topení, výta-
hy, technologické linky).
Z architektonického
hlediska jde budovu,
která svým řešením zajiš-
ťuje maximální energetic-
kou úspornost
