Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
špičce, 17A' unit amplitudu propotí naměřené maximální strmosti proudu
« ,ln zasaženém stožáru indukcností podle rovnice [108]:
- ,<m ‘'4m y)ly(e /lm e_‘nw,) |
(42)
kde doba dosažení maximálního přepětí součinitele jsou
1 2K-Z •
‘ 7
Při určení amplitudy přepětí předpokládal exponenciální průběh proudu
blesku přibližně podle tvaru i„(l /'),
Přepětí vznikající vrcholku vysokého stožáru může dosáhnout vyso
kými hodnot dobo několika desetin mikrosekundy. Úder blesku zemnícího lana rozpětí
Většina úderů blesku venkovního vedení zemnicím lanem zasálme
zemnicí lano rozpětí mezi dvěma uzemněnými stožáry.
Dlouhý páskový zemnic stožáru zhoršuje přepěťové poměry při úderu
blesku stožáru.
V předchozích kapitolách předpokládal konstantní odpor uzemnení
stožáru.
Průběh přepětí zemnici stožáru nesouhlasí tomto případě
s průběhem proudu tekoucím stožárem. Při sledování
průběhu přepětí místě úderu zemničího lana lze pro jednoduchost
uvažovat pouze přímý úder blesku zemnícího lana uprostřed rozpětí. Vlivem poklesu odporu uzemnění
s časem můžeme zjistit pokles přepětí při zvětšujícím proudu tekoucím
k uzemnění.
30. dlouhých páskových zemniců, používaných dosažení požado
vaného odporu uzemnění špatně vodivých půdách, jsou přepěťové
podmínky při úderu blesku nepříznivější. praxi lze počítat hodnotou ekvivalentní vlnové
100
.
Při úderu blesku zemnícího lana uprostřed rozpětí průběh přepětí
v prvních okamžicích dán součinem proudu blesku ekvivalentního odporu
místa úderu.
Přepěťově poměry při úderu blesku zemnícího lana mimo střed rozpětí
budou ležet mezi krajními případy úderu blesku stožáru středu
rozpětí. Podobně jako při údoru bleeku vodiče vedení bez ¡¡temnícího
lana ekvivalentní vlnová impedance místa úderu určena paralelním
zapojením vlnového odporu zemnícího lana vlnově impedance kanálu
blesku [rovnice (33)]. Tento předpoklad splněn pouze soustředěných nebo krátkých
zemniěů
