Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
První přepěťová špička způsobena velkým
ekvivalentním odporem místa úderu blesku, uplatňujícím příchodu
vlny odražené uzemnění stožáru. tohoto okamžiku klesá přepětí na
stožáru, ačkoli proud tekoucí stožárem ?'a dále zvětšuje. úbytku napětí odporu uzemnění nutno připočítat- indukční
úbytek vyvolaný proudem tekoucím indukčností stožáru. Proud tekoucí
zemnicím Janem stupňovitě zvětšuje časových intervalech určených
postupnými odrazy vln uzemnění sousedních stožárů. Podle velikosti
odporu uzemnění, indukčnosti stožáru strmosti proudu blesku muže
přepětí vrcholku zasaženého stožáru dálo vzrůstat nebo klesat na
hodnotu danou úbytkem napětí odporu uzemnění. Doba postupu proudové vlny vrcholku
vysokého stožáru uzemnění zpět tnistu úderu není již zanedbatelná.
Indukčnost stožáru nepříznivě projevuje zvláště tehdy, je-li odpor
uzemnění zasaženého stožáru větší.
Pravděpodobný charakteristický průběh přepětí vysokém stožáru uf
je uveden obrázku 74a. Rozdíl průběhu přepětí
98
.
Po příchodu proudové vlny odražené uzemnění stožáru zpět místu
úderu uplatňuje odpor uzemnění indukčnost stožáru. těchto stožáru může mít vlnový odpor indukčnost
rozhodující význam při určování maxima přepětí vrcholku zasaženého
stožáru. Tak napr.
IJ středně vysokých stožárů (15 nelze zanedbal, indiikěnost,
stožáru. Při větších -strmostech proudu blesku může vzniknout vrcholku
zasaženého stožáru nebezpečně velká přepěťová špička dříve, než uplatní
uzemnění zasaženého stožáru.Amplitudu, provozního napětí zpravidla oproti atom (etickému pře
pětí malá, takže lze při výpočtu zanedbat.
V této dobé ekvivalentní odpor místa úderu dán paralelním zapojením
vlnového odporu zemnícího lana obě strany Z„I2, vlnového odporu
stožáru vlnové impedance kanálu, blesku Z0.'2aLs [kY; k. uvádí
Kostěnko vzorec pro výpočet maximálního přepětí vrcholku atožáru [101
— iíln y.A, kA/us, ;aHJ (40)
kde j<hstrmost proudu blesku, Lsindukenost stožáru amplituda proudu
blesku. Vlnový odpor
stožáru asi 120 200 Í2, rychlost postupu vlny stožárem asi lSOm/^s.
Složitější přepěťové poměry lze očekávat při úderu blesku vysokých
stožáru (nad m). Přepětí vrcholku
stožáru době příchodu vlny odražené uzemnění zasaženého stožáru je
ZuZnZx 2h,
+ &
pro (41)
kde výška stožáru ryelilost postupu vlny stožárem. první krátkodobé přepěťové špičce
nenastává pokles přepětí, nýbrž ještě další vzrůst, trvající příchodu
vlny odražené uzemnění sousedních stožárů
