Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Proud tekoucí
zemnicím Janem stupňovitě zvětšuje časových intervalech určených
postupnými odrazy vln uzemnění sousedních stožárů. tohoto okamžiku klesá přepětí na
stožáru, ačkoli proud tekoucí stožárem ?'a dále zvětšuje. Doba postupu proudové vlny vrcholku
vysokého stožáru uzemnění zpět tnistu úderu není již zanedbatelná. Podle velikosti
odporu uzemnění, indukčnosti stožáru strmosti proudu blesku muže
přepětí vrcholku zasaženého stožáru dálo vzrůstat nebo klesat na
hodnotu danou úbytkem napětí odporu uzemnění.
V této dobé ekvivalentní odpor místa úderu dán paralelním zapojením
vlnového odporu zemnícího lana obě strany Z„I2, vlnového odporu
stožáru vlnové impedance kanálu, blesku Z0.
Indukčnost stožáru nepříznivě projevuje zvláště tehdy, je-li odpor
uzemnění zasaženého stožáru větší.
Po příchodu proudové vlny odražené uzemnění stožáru zpět místu
úderu uplatňuje odpor uzemnění indukčnost stožáru.
Složitější přepěťové poměry lze očekávat při úderu blesku vysokých
stožáru (nad m). úbytku napětí odporu uzemnění nutno připočítat- indukční
úbytek vyvolaný proudem tekoucím indukčností stožáru. těchto stožáru může mít vlnový odpor indukčnost
rozhodující význam při určování maxima přepětí vrcholku zasaženého
stožáru. První přepěťová špička způsobena velkým
ekvivalentním odporem místa úderu blesku, uplatňujícím příchodu
vlny odražené uzemnění stožáru.Amplitudu, provozního napětí zpravidla oproti atom (etickému pře
pětí malá, takže lze při výpočtu zanedbat.
Pravděpodobný charakteristický průběh přepětí vysokém stožáru uf
je uveden obrázku 74a. první krátkodobé přepěťové špičce
nenastává pokles přepětí, nýbrž ještě další vzrůst, trvající příchodu
vlny odražené uzemnění sousedních stožárů. uvádí
Kostěnko vzorec pro výpočet maximálního přepětí vrcholku atožáru [101
— iíln y. Tak napr.'2aLs [kY; k. Rozdíl průběhu přepětí
98
. Přepětí vrcholku
stožáru době příchodu vlny odražené uzemnění zasaženého stožáru je
ZuZnZx 2h,
+ &
pro (41)
kde výška stožáru ryelilost postupu vlny stožárem. Vlnový odpor
stožáru asi 120 200 Í2, rychlost postupu vlny stožárem asi lSOm/^s. Při větších -strmostech proudu blesku může vzniknout vrcholku
zasaženého stožáru nebezpečně velká přepěťová špička dříve, než uplatní
uzemnění zasaženého stožáru.
IJ středně vysokých stožárů (15 nelze zanedbal, indiikěnost,
stožáru.A, kA/us, ;aHJ (40)
kde j<hstrmost proudu blesku, Lsindukenost stožáru amplituda proudu
blesku
