Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Vlnový odpor
stožáru asi 120 200 Í2, rychlost postupu vlny stožárem asi lSOm/^s. Proud tekoucí
zemnicím Janem stupňovitě zvětšuje časových intervalech určených
postupnými odrazy vln uzemnění sousedních stožárů. tohoto okamžiku klesá přepětí na
stožáru, ačkoli proud tekoucí stožárem ?'a dále zvětšuje. První přepěťová špička způsobena velkým
ekvivalentním odporem místa úderu blesku, uplatňujícím příchodu
vlny odražené uzemnění stožáru. uvádí
Kostěnko vzorec pro výpočet maximálního přepětí vrcholku atožáru [101
— iíln y. Přepětí vrcholku
stožáru době příchodu vlny odražené uzemnění zasaženého stožáru je
ZuZnZx 2h,
+ &
pro (41)
kde výška stožáru ryelilost postupu vlny stožárem. Rozdíl průběhu přepětí
98
.'2aLs [kY; k. těchto stožáru může mít vlnový odpor indukčnost
rozhodující význam při určování maxima přepětí vrcholku zasaženého
stožáru. úbytku napětí odporu uzemnění nutno připočítat- indukční
úbytek vyvolaný proudem tekoucím indukčností stožáru.
V této dobé ekvivalentní odpor místa úderu dán paralelním zapojením
vlnového odporu zemnícího lana obě strany Z„I2, vlnového odporu
stožáru vlnové impedance kanálu, blesku Z0.
Po příchodu proudové vlny odražené uzemnění stožáru zpět místu
úderu uplatňuje odpor uzemnění indukčnost stožáru.
Složitější přepěťové poměry lze očekávat při úderu blesku vysokých
stožáru (nad m).
Pravděpodobný charakteristický průběh přepětí vysokém stožáru uf
je uveden obrázku 74a.Amplitudu, provozního napětí zpravidla oproti atom (etickému pře
pětí malá, takže lze při výpočtu zanedbat. Tak napr.
Indukčnost stožáru nepříznivě projevuje zvláště tehdy, je-li odpor
uzemnění zasaženého stožáru větší. Doba postupu proudové vlny vrcholku
vysokého stožáru uzemnění zpět tnistu úderu není již zanedbatelná. Při větších -strmostech proudu blesku může vzniknout vrcholku
zasaženého stožáru nebezpečně velká přepěťová špička dříve, než uplatní
uzemnění zasaženého stožáru. Podle velikosti
odporu uzemnění, indukčnosti stožáru strmosti proudu blesku muže
přepětí vrcholku zasaženého stožáru dálo vzrůstat nebo klesat na
hodnotu danou úbytkem napětí odporu uzemnění.
IJ středně vysokých stožárů (15 nelze zanedbal, indiikěnost,
stožáru. první krátkodobé přepěťové špičce
nenastává pokles přepětí, nýbrž ještě další vzrůst, trvající příchodu
vlny odražené uzemnění sousedních stožárů.A, kA/us, ;aHJ (40)
kde j<hstrmost proudu blesku, Lsindukenost stožáru amplituda proudu
blesku
