Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Velikost přepětí zasaženém stožáru můžeme určit %proudu blesku 0,
součinitele maximálního napětí ekvivalentního odporu místa úderu
96
. Vliv uzemnění sousedních stožárů
uplatňuje však teprve okamžiku příchodu odražené vlny uzemnění
těchto stožárů, tj.
Zanedbáme-li indukčnost nízkých stožárů uvažujeme-li soustředěný zem
nic, průběh přepětí stožáru stejný jako průběh proudu tekoucího
stožárem jeho 'uzemnění. Hodnoty součinitele maximálního napětí byly vypočteny základě
vlnových pochodů [4] jsou pro různé hodnoty závislosti poměru
vT1
ItjZn uvedeny obrázku 72. než doba maxima
proudu blesku nebo doba maxima proudu tekoucího zemnicím lanem. Zde vlnový odpor zemnicích lan
(nebo vodičů přepěťovou vlnou zpětném přeskoku), který určen
vlastním vlnovým odporem lana vzájemným vlnovým odporem jednot
livých lan mezi sebou Z*. Vlivem uzemnění sousedních stožárů zvětšuje
se proud tekoucí zemnicím lanem dosahuje vrcholové hodnoty přibližně
v dobo, maxima proudu blesku Osoilogramy průběhu přepětí stožáru ux
a proudů tekoucích stožárem zemnicím lanem jsou uvedeny ob
rázku 73. součiniteli
maximálního přepětí Součinitel závisí délce rozpětí odporu uzem
nění stožárů /v’,době čela proudu blesku vlnovém odporu zemnícího lana
Z.
Trvání bleskového výboje zvláště vzrůstu proudu jeho maximu
je poměrné velnu krátké, řádově několik desítek ¡jl době vzrůstu
a maxima proudu blesku protéká větší část proudu blesku zasaženým sto
žárem jeho uzemnění pouze menší část proudu teče zem ničími Jany
k sousedním stožárům.u
údem.blesku odtéká zemnicím lanem sousedním stožárům. Zde udává vzdálenost nej-
V
bližních nzemnčných stožárů místa úderu blesku rychlost postupu
vlny zemnicím lanu.
Tvar přepětí vrcholku zasaženého stožáru neodpovídá tvaru proudu
blesku.
Vliv uzemnění sousedních stožárů pokles proudu tekoucího zasaženým
stožárem velikost přepětí místě úderu zahrnut tzv. kde zmenšuje amplitudu přepětí. době [¡as; m/jis]. odrazu proudové
a přepěťoví’ vlny uzemněni nejbližšiho stožáru vrací vlna zpět míst.
m (37)
V obrázku jsou uvedeny také doby dosažení maxima přepětí místě
úderu blesku stožáru (doby přeskoku izolaci) závislosti délce
rozpětí pro různé odpory uzemnění doby čela proudu blesku. Vrcholové hodnoty dosahuje kratší době
