Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 9 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Sluneční paprsky silně zahřejí vzduchové vrstvy při zorni, čímž tyto spodní vrstvy roztahují, stávají specificky lehčími, než vzduchové vrstvy nad nimi vystupují. Začíná rozlévat šířky tvoří charakteristická ,. 1. Dělí bouřky studené fronty bouřky teplé fronty, jež nás vyskytují zřídka. Bouřkové pásmo bývá široké, Xekdy násle­ duje sebou několik bouřkových front. Kro bouřky. Výstupný proud pokračujo do takové výšky, kde jíž okolní vzduch stejně teplý jako vzduch, který vystoupil. Ten ochlazuje a vytváří si: mohutný bouřkový mrak podle (obr. Bouřky studené fronty vznikají při postupu studeného vzduchu (obyčejně severozápadu nebo západu), který vytlačuje povrchu země teplý vzduch vzhůru. Výstup vzduchových mas může nastat několika příčin, podlo nichž rozeznáváme tři druhy bouřek. 2. Vznik bouřek « Bouřkový mrak vytváří pří mohutném výstupu teplého, vlhkého vzduchu.A B A A E 1.Norska přes střední Evropu až do severní Itálie. tep (místní). Činnost bouřek tepla ustává, když západu slunce zmenšuje teplota, povrch země chladne, výstupné proudy ustávají, bouřkové mraky rozpadají ránu ztratí. nás bývá létě okolo 000 Při nižších teplotách se vzduch nasytí parami, páry srážejí tzv. Jsou pří­ pady, studená bouřková fronta sahá . Tvoří turbulence, při níž pohybují vyhřáté vrstvy zezdola nahoru jsou nahrazovány klesajícím chladným vzduchem výšek. Druhý don ráno zůstávají jen nejvyšší části bouřkových mraků, složené z ledových krystalků někdy střední Části oblaků tentýž pochod vzniku bouřliy tepla může opakovat.kovad­ lina1 ,,čepice“ závoje véjířovitých forem (obr. Podmínkou vzniku bouřky takové prohřátí vzduchu při zemi, aby vystoupil značně přesáhl výšku, kde teplota klesá pod °C. 1). 2a), Bouřky studené frontě bývají velmi rozsáhlé, často cclé délce studené fronty. Bouřky teplé fronty vznikají při postupu teplého vzduchu jihu nebo 11 . kondenzačních jádrech v kapičky nebo krystalky vytvářejí mrak. Tato turbulence konečně zfor­ muje výstupných komínů