Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Ten ochlazuje
a vytváří si: mohutný bouřkový mrak podle (obr. Bouřky studené fronty vznikají
při postupu studeného vzduchu (obyčejně severozápadu nebo západu),
který vytlačuje povrchu země teplý vzduch vzhůru.A
B A
A E
1. Jsou pří
pady, studená bouřková fronta sahá . Dělí bouřky studené fronty bouřky
teplé fronty, jež nás vyskytují zřídka.kovad
lina1 ,,čepice“ závoje véjířovitých forem (obr. Činnost bouřek tepla
ustává, když západu slunce zmenšuje teplota, povrch země chladne,
výstupné proudy ustávají, bouřkové mraky rozpadají ránu ztratí. kondenzačních jádrech
v kapičky nebo krystalky vytvářejí mrak. Bouřkové pásmo bývá široké, Xekdy násle
duje sebou několik bouřkových front. 2a), Bouřky studené
frontě bývají velmi rozsáhlé, často cclé délce studené fronty. Začíná rozlévat šířky tvoří charakteristická ,. Tvoří turbulence,
při níž pohybují vyhřáté vrstvy zezdola nahoru jsou nahrazovány
klesajícím chladným vzduchem výšek. Vznik bouřek
«
Bouřkový mrak vytváří pří mohutném výstupu teplého, vlhkého vzduchu. tep (místní).
Výstup vzduchových mas může nastat několika příčin, podlo nichž
rozeznáváme tři druhy bouřek.
Bouřky teplé fronty vznikají při postupu teplého vzduchu jihu nebo
11
.
2.Norska přes střední Evropu až
do severní Itálie.
Druhý don ráno zůstávají jen nejvyšší části bouřkových mraků, složené
z ledových krystalků někdy střední Části oblaků tentýž pochod vzniku
bouřliy tepla může opakovat. Sluneční paprsky silně zahřejí vzduchové
vrstvy při zorni, čímž tyto spodní vrstvy roztahují, stávají specificky
lehčími, než vzduchové vrstvy nad nimi vystupují. Tato turbulence konečně zfor
muje výstupných komínů. Kro bouřky. nás bývá létě okolo 000 Při nižších teplotách se
vzduch nasytí parami, páry srážejí tzv. Výstupný proud pokračujo
do takové výšky, kde jíž okolní vzduch stejně teplý jako vzduch, který
vystoupil. Podmínkou vzniku bouřky takové prohřátí
vzduchu při zemi, aby vystoupil značně přesáhl výšku, kde teplota klesá
pod °C. 1).
1
