Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 9 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dělí bouřky studené fronty bouřky teplé fronty, jež nás vyskytují zřídka. Kro bouřky. 1).A B A A E 1. Vznik bouřek « Bouřkový mrak vytváří pří mohutném výstupu teplého, vlhkého vzduchu. 2. Bouřky teplé fronty vznikají při postupu teplého vzduchu jihu nebo 11 . Začíná rozlévat šířky tvoří charakteristická ,. Podmínkou vzniku bouřky takové prohřátí vzduchu při zemi, aby vystoupil značně přesáhl výšku, kde teplota klesá pod °C. Výstup vzduchových mas může nastat několika příčin, podlo nichž rozeznáváme tři druhy bouřek. Sluneční paprsky silně zahřejí vzduchové vrstvy při zorni, čímž tyto spodní vrstvy roztahují, stávají specificky lehčími, než vzduchové vrstvy nad nimi vystupují. Ten ochlazuje a vytváří si: mohutný bouřkový mrak podle (obr. Tato turbulence konečně zfor­ muje výstupných komínů.Norska přes střední Evropu až do severní Itálie.kovad­ lina1 ,,čepice“ závoje véjířovitých forem (obr. Tvoří turbulence, při níž pohybují vyhřáté vrstvy zezdola nahoru jsou nahrazovány klesajícím chladným vzduchem výšek. Druhý don ráno zůstávají jen nejvyšší části bouřkových mraků, složené z ledových krystalků někdy střední Části oblaků tentýž pochod vzniku bouřliy tepla může opakovat. Jsou pří­ pady, studená bouřková fronta sahá . nás bývá létě okolo 000 Při nižších teplotách se vzduch nasytí parami, páry srážejí tzv. kondenzačních jádrech v kapičky nebo krystalky vytvářejí mrak. 2a), Bouřky studené frontě bývají velmi rozsáhlé, často cclé délce studené fronty. Činnost bouřek tepla ustává, když západu slunce zmenšuje teplota, povrch země chladne, výstupné proudy ustávají, bouřkové mraky rozpadají ránu ztratí. Výstupný proud pokračujo do takové výšky, kde jíž okolní vzduch stejně teplý jako vzduch, který vystoupil. Bouřkové pásmo bývá široké, Xekdy násle­ duje sebou několik bouřkových front. Bouřky studené fronty vznikají při postupu studeného vzduchu (obyčejně severozápadu nebo západu), který vytlačuje povrchu země teplý vzduch vzhůru. 1. tep (místní)