Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 7 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
etapa fdo roku 1914). Objevuje řada prací možnostech ochrany před přímým úderem blesku, zejména základě modelových studií ochran­ ných prostorů, Xa vedeních vysokých napětí zavěšují vysoko nad vodiče zemnicí lana dobře uzemňují stožáry. Převládala koncepce ochrany ve svedení statických nábojů indiikovaných přepětí, vznikajících vo­ dičích při úderu blesku poblíž vodění. této etapě velmi zavádí rychlé jednopólové a trojpólové opětné zapínání tím značně zvětšuje spolehlivost dodávky elektrické energie. konce této etapy převládal názor, pravděpodobnost přímého zásahu blesku vedení malá, nelze se před ním chránit hlavní účel ochrany před atmosférickým přepětím spočívá ochraně před indukovaným přepětím. Proto vznikaly nejčastěji poruchy zařízení stanicích. Zpřesňují rázové charakteristiky izolace, shromažďují údaje prou­ dech blesku vypracovávají výpočtové metodiky atmosférických přepětí na vedeních. Tento názor lze jisté míry ospravedlnit malou délkou vedení poměrně nízkým napětím. etapa (1914 1929). Současně zpřesňují metody výpočtu atmosférické po­ ruchovosti zavádí modelová technika výpočtu vlnových pochodů na vedení [10J. Budeme-li zajímat jen ochranu elektrických sítí před atmo­ sférickým propotím. 1. V této době začaly používat závěsné izolátory. etapa (1940 1956). Objevují již spolehlivé svodiče přepětí. lze rozdělil, vývoj několik etap. Hromadně začínají používat svodice přepětí. laboratořích již zkoušelo také rázovým napětím. Bojovalo proti stárnutí vysokoliapěfovó izolace.dlouho. Současně však zjistil dlouhých vedeních význam přímých zásahů blesku. 3. 2. Měření indukovaných přepětí konci této etapy ukázalo, většina indukova­ ných napětí nepřesahuje 200 není nebezpečná pro vedení jmenovitým napětím vyšším než kY. V sítích izolovaným uzlem používaly pro ochranu před statickými náboji vstřikovací odpomíky |'12], důsledku nedostatečných znalostí o atmosférických přepětích byla izolace vedení silně předimenzována na­ opak izolace transformátorů značně snížena. 4. ochranu elektrického vedení používala zemnicí lana nad vodiči rul nehránu stanic různé nespolehlivé svodiče přepětí reaktory. Předpokládá se, dosavadní znalosti mechanice úderu blesku, výpočtu atmosférického přepětí rázové pevnosti izolace jsou takové, možno 9 . Předpokládalo se, přímý údor vedení je jev potriěnič řídký nelze před ním chránit. Byly vyvinuty nové přístroje pro měření rych­ lých přechodných jevil, nimiž získaly některé údaje blesku, sírení vln vedení vinutí transformátorů. etapa (1930 1939). Všechna tato opatření značně zvětšují spolehlivost provozu sítě hlediska atmosférického přepětí