Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Budeme-li zajímat jen ochranu elektrických sítí před atmo
sférickým propotím. Byly vyvinuty nové přístroje pro měření rych
lých přechodných jevil, nimiž získaly některé údaje blesku, sírení
vln vedení vinutí transformátorů. Objevují již spolehlivé svodiče přepětí.
Předpokládá se, dosavadní znalosti mechanice úderu blesku, výpočtu
atmosférického přepětí rázové pevnosti izolace jsou takové, možno
9
.
4.
1. Proto vznikaly nejčastěji
poruchy zařízení stanicích. Bojovalo proti
stárnutí vysokoliapěfovó izolace. Současně však zjistil dlouhých vedeních
význam přímých zásahů blesku. této etapě velmi zavádí rychlé jednopólové
a trojpólové opětné zapínání tím značně zvětšuje spolehlivost dodávky
elektrické energie.
V této době začaly používat závěsné izolátory. ochranu elektrického vedení používala zemnicí lana nad
vodiči rul nehránu stanic různé nespolehlivé svodiče přepětí reaktory. Objevuje řada prací možnostech ochrany
před přímým úderem blesku, zejména základě modelových studií ochran
ných prostorů,
Xa vedeních vysokých napětí zavěšují vysoko nad vodiče zemnicí
lana dobře uzemňují stožáry. etapa (1914 1929). Měření
indukovaných přepětí konci této etapy ukázalo, většina indukova
ných napětí nepřesahuje 200 není nebezpečná pro vedení jmenovitým
napětím vyšším než kY.
2. Převládala koncepce ochrany
ve svedení statických nábojů indiikovaných přepětí, vznikajících vo
dičích při úderu blesku poblíž vodění. Předpokládalo se, přímý údor vedení je
jev potriěnič řídký nelze před ním chránit. Současně zpřesňují metody výpočtu atmosférické po
ruchovosti zavádí modelová technika výpočtu vlnových pochodů
na vedení [10J.
3. laboratořích již zkoušelo také rázovým
napětím. etapa fdo roku 1914).dlouho.
V sítích izolovaným uzlem používaly pro ochranu před statickými
náboji vstřikovací odpomíky |'12], důsledku nedostatečných znalostí
o atmosférických přepětích byla izolace vedení silně předimenzována na
opak izolace transformátorů značně snížena. Všechna tato opatření
značně zvětšují spolehlivost provozu sítě hlediska atmosférického přepětí. lze rozdělil, vývoj několik etap. konce této etapy převládal
názor, pravděpodobnost přímého zásahu blesku vedení malá, nelze
se před ním chránit hlavní účel ochrany před atmosférickým přepětím
spočívá ochraně před indukovaným přepětím. etapa (1930 1939).
Hromadně začínají používat svodice přepětí. etapa (1940 1956).
Zpřesňují rázové charakteristiky izolace, shromažďují údaje prou
dech blesku vypracovávají výpočtové metodiky atmosférických přepětí
na vedeních. Tento názor lze jisté
míry ospravedlnit malou délkou vedení poměrně nízkým napětím
