Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
3. etapa fdo roku 1914). etapa (1940 1956). Objevuje řada prací možnostech ochrany
před přímým úderem blesku, zejména základě modelových studií ochran
ných prostorů,
Xa vedeních vysokých napětí zavěšují vysoko nad vodiče zemnicí
lana dobře uzemňují stožáry. Bojovalo proti
stárnutí vysokoliapěfovó izolace.
Hromadně začínají používat svodice přepětí. Měření
indukovaných přepětí konci této etapy ukázalo, většina indukova
ných napětí nepřesahuje 200 není nebezpečná pro vedení jmenovitým
napětím vyšším než kY. Převládala koncepce ochrany
ve svedení statických nábojů indiikovaných přepětí, vznikajících vo
dičích při úderu blesku poblíž vodění.
2.
V této době začaly používat závěsné izolátory. Současně zpřesňují metody výpočtu atmosférické po
ruchovosti zavádí modelová technika výpočtu vlnových pochodů
na vedení [10J.
Předpokládá se, dosavadní znalosti mechanice úderu blesku, výpočtu
atmosférického přepětí rázové pevnosti izolace jsou takové, možno
9
. etapa (1930 1939). Byly vyvinuty nové přístroje pro měření rych
lých přechodných jevil, nimiž získaly některé údaje blesku, sírení
vln vedení vinutí transformátorů. Budeme-li zajímat jen ochranu elektrických sítí před atmo
sférickým propotím. etapa (1914 1929). ochranu elektrického vedení používala zemnicí lana nad
vodiči rul nehránu stanic různé nespolehlivé svodiče přepětí reaktory. lze rozdělil, vývoj několik etap.dlouho. Všechna tato opatření
značně zvětšují spolehlivost provozu sítě hlediska atmosférického přepětí. Předpokládalo se, přímý údor vedení je
jev potriěnič řídký nelze před ním chránit. Proto vznikaly nejčastěji
poruchy zařízení stanicích. laboratořích již zkoušelo také rázovým
napětím. konce této etapy převládal
názor, pravděpodobnost přímého zásahu blesku vedení malá, nelze
se před ním chránit hlavní účel ochrany před atmosférickým přepětím
spočívá ochraně před indukovaným přepětím.
4.
V sítích izolovaným uzlem používaly pro ochranu před statickými
náboji vstřikovací odpomíky |'12], důsledku nedostatečných znalostí
o atmosférických přepětích byla izolace vedení silně předimenzována na
opak izolace transformátorů značně snížena. Tento názor lze jisté
míry ospravedlnit malou délkou vedení poměrně nízkým napětím. této etapě velmi zavádí rychlé jednopólové
a trojpólové opětné zapínání tím značně zvětšuje spolehlivost dodávky
elektrické energie. Současně však zjistil dlouhých vedeních
význam přímých zásahů blesku.
Zpřesňují rázové charakteristiky izolace, shromažďují údaje prou
dech blesku vypracovávají výpočtové metodiky atmosférických přepětí
na vedeních. Objevují již spolehlivé svodiče přepětí.
1
