Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Plyny vytékají trubice ven velkou rychlostí zpra
vidla pří prvním průchodu proudu nulou oblouk uhašen. obr.11(’ dráze jiskry pal; protéká proud provozního napětí, daném
případě zkratový proud nebo proud zomního spojení. Tlak trubici dosahuje
1Oili. Působením vysoké
teploty oblouku vytváří plynotvorné látce velké množství plynu, který
intenzív ochlazuje clcionizuje vnitřní jiskřiště. -To-li vzrůst zotaveného na
pětí rychlejší než vzrfist elektrické pevnosti
iloionizovaného jiskřiště, zapálí oblouk
znovu. no
vější polská vyfukovací bleskojistka [23].
vnitřníjiskřiště
vodivýpolep
jloiníelektroda
VyfiLkcn u. Doskok vnějšího jiskřiště volí podle
podmínek ochrany izolace lze řídit
v určitých tne/Jch. obr. Při men
ších průřezech dolní hranice nižší, součas
no však snižuje horní hranico. Kritická oblast nastává při proudech
okolo 100 Při větších proudech než 500 A
se neprojevil zkoušené bleskojistky vliv
kmitočtu zotaveného napětí trubice zhasí
ná proud při prvním průchodu nulou [22],
Rázová charakteristika závisí doskoku
vnějšího vnitřního jiskřiště tvar cha
rakteristického jiskřiště nerovnoměrným
polem.c-í
jifetka
blesko-
72
.vnějšíjiskhště
V
horníelektroda
Při přepěťové vlně zapálí obě jiskřiště rázový proud svádí zorni. Doskok vnitřního jiskřiště
se nastavuje podle vlastností plynotvorného
materiálu nelze regulovat.
Dolní horní hraníce vypínacího proudu
trubice závisí především vnitřním průře
zu roury vyfukovacího otvoru. Mezní
proudy vyfukovací bleskojistky souvisejí se
strmostí zotaveného napětí při průchodu
proudu nulou. jsou uvedeny možnosti
vyfukovací bleskojistky (Siemens 1940}
v závislosti doby trvání oblouku, zkratového
proudu různých vlastních kmitočtů místě
trubice.) ¡¡/ 500 N/cm-2. Působení blesko
jistky doprovázeno světelnými zvuko
vými efekty.
Z jednoduchých původních bleskojistek
a starších typů vyvinuly USA Polsku
j složitější vyfukovaei bleskojistky mnohem
lepších vlastností, které konkurují ventilovým
bleskojistkám při ochraně menších digtri
bučinch transformátoru.
Po ionizov■;1
