Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
obr. obr.
Z jednoduchých původních bleskojistek
a starších typů vyvinuly USA Polsku
j složitější vyfukovaei bleskojistky mnohem
lepších vlastností, které konkurují ventilovým
bleskojistkám při ochraně menších digtri
bučinch transformátoru. Působením vysoké
teploty oblouku vytváří plynotvorné látce velké množství plynu, který
intenzív ochlazuje clcionizuje vnitřní jiskřiště.c-í
jifetka
blesko-
72
.
Po ionizov■;1.vnějšíjiskhště
V
horníelektroda
Při přepěťové vlně zapálí obě jiskřiště rázový proud svádí zorni.
vnitřníjiskřiště
vodivýpolep
jloiníelektroda
VyfiLkcn u. Tlak trubici dosahuje
1Oili. Mezní
proudy vyfukovací bleskojistky souvisejí se
strmostí zotaveného napětí při průchodu
proudu nulou. no
vější polská vyfukovací bleskojistka [23]. Doskok vnitřního jiskřiště
se nastavuje podle vlastností plynotvorného
materiálu nelze regulovat. Doskok vnějšího jiskřiště volí podle
podmínek ochrany izolace lze řídit
v určitých tne/Jch. Kritická oblast nastává při proudech
okolo 100 Při větších proudech než 500 A
se neprojevil zkoušené bleskojistky vliv
kmitočtu zotaveného napětí trubice zhasí
ná proud při prvním průchodu nulou [22],
Rázová charakteristika závisí doskoku
vnějšího vnitřního jiskřiště tvar cha
rakteristického jiskřiště nerovnoměrným
polem. Působení blesko
jistky doprovázeno světelnými zvuko
vými efekty. Při men
ších průřezech dolní hranice nižší, součas
no však snižuje horní hranico.
Dolní horní hraníce vypínacího proudu
trubice závisí především vnitřním průře
zu roury vyfukovacího otvoru.11(’ dráze jiskry pal; protéká proud provozního napětí, daném
případě zkratový proud nebo proud zomního spojení. jsou uvedeny možnosti
vyfukovací bleskojistky (Siemens 1940}
v závislosti doby trvání oblouku, zkratového
proudu různých vlastních kmitočtů místě
trubice. -To-li vzrůst zotaveného na
pětí rychlejší než vzrfist elektrické pevnosti
iloionizovaného jiskřiště, zapálí oblouk
znovu. Plyny vytékají trubice ven velkou rychlostí zpra
vidla pří prvním průchodu proudu nulou oblouk uhašen.) ¡¡/ 500 N/cm-2
