Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Je-li napětí dosta
tečně velké, potom nastává přeskok dříve, noř.mimo amplitudy polarity délce přepětí jeho časovém průběhu. dosáhne ráz vrcholové hod
noty. závislostí
mezi rázovým napětím dobou trvání kusé vlny. Tato
závislost, charakterizována zov teristik tj. Kromě těchto
vln zařízení zkouší rázovými vlnami jiných tvarů, jimiž může být pro
vozu namáháno, např. ČSSR normali
zována pro napěťové zkoušky vlna dobou čela 1,2 ¡as %
a dobou půltýlu .
Doba čela doba půltýlu stanoví rázové vlně napětí podle obr. kusou vlnou, při níž normální rázové napětí
useknuto době ¡¿s, obdélníkovou vlnou dobou trvání 500,1 000
nebo 2000 jis zvláštní rázovou vlnou napětí, např.s Označujeme prostě zlomkem 1,2/50. Potom považuje přeskokové napětí amplituda rázové
vlny napětí. 1,2/5.JPri snížení napětí doba zpoždění prodlužuje přeskok nastává
v týlu vlny.50 ;j.
Rázová charakteristika konstruuje podle výslcdkfi oscílogntinii ně
kolika desítek set rázů vlnou stejné]« tvaru, ale rázné amplitudy. Při dalším snižování napětí nenastává přeskok při každém
rázu.
Princip konstrukce rázové charakteristiky obr. 42. Popsané sestrojení rázové charakteristiky před
pokládá, každé amplitudě napětí přísluší určitá doba zpoždění.
V SSSR USA normalizována pro rázové zkoušky napětím vlna
1\ 1,5 0,2 ¡¿s jas označením 1,5/40. Aby bylo možno porovnat
vlastnosti různých druhů izolací různých laboratořích jednotným způ
sobem, bylo nutno normalizovat tvar zkušební vlny. přeskokové napětí čele vlny považuje napětí objektu
v době přeskoku dobu zpoždění čas začátku vlny okamžiku
přeskoku. Snižuje-li napětí ještě dále, nastává stále méně přeskoků, ustanou
a přeskokům nedochází.
56
. 41
