Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Proto používáme názvu elektrická pevnost. tla
kovou vlnou tekutých izolantů roztříštěním izolantů pevných. Rozlišujeme něm čtyři oblasti. Základní pojmy elektrické pevnosti
Překro^í-Ji napěli elektrodách, mezi niruiž nachází izolant, určitou
velikost, dochází průrazu nebo přeskoku.
E lek trick zařízen posuzujeme podle nejnižšího průraz
ného nebo přeskokového napětí -¿a daných podmínek. přeskoku hovoříme, vniká-li
výboj izolantu plynném nebo kapalném. charakterizována nepatrnou
časovou závislostí souvisí pomalým stárnutím izolace. Charakteristický průběh průrazného napětí době namá
hání udává obr.IV. Všeobecně závisí na
časovém průběhu elektrického namáhání, teplotě, tlaku vlhkosti, popr.
E lek trick izolan udáváme poměrem napětí, při němž
vznikne průraz, tloušťce izolantu místě průrazu kV/cm nebo kV/mm.
mechanickém namáhání.
K zachycení charakteristických oblastí napěťové časové charakteristiky
je zavedeno několik druhů zkoušek elektrické pevnosti:
pevnost rázová (zjišťuje rázovým napětím určitým tvarem vlny),
54
. průrazu zůstává izolantech otvor, izolant rozbije nebo roztaví,
poškodí materiál.
NejvětSí vliv elektrickou pevnost pevných kapalných izolantů má
doba namáhání.
Průraz charakterizován náhlým vzrůstem proudu má-li zdroj dosta
tečný výkon, provázeli jasně svítící stopou vysokou teplotou, která
izolant zuhehiaťuje, taví nebo zplyňuje, mechanickými účinky, tj.
Závisí rozměrech, tloušťce, tvaru elektrického pole, časovém průběhu
elektrického namáhání, teplotě, tlaku, vlhkosti jiných okolnostech. riejkratších časech
vzniká čistě elektrický průraz, druhé oblasti, jeř. Í
12. 40. přechodná, prav
děpodobně ještě uplatňuje čistě elektrický průraz, třetí oblasti mohou
nastávat pochody související hlavně tepelnými, elektromechanickými
a jejich průvodními jevy. Pevné
izolanty rácejí průrazem svoji izolační schopnost, zatím kapalné často
regenerují, znamená, jejich elektrická pevnost průrazu znovu
obnoví; pevné kapalné, zejména organické izolanty průrazem znehod
notí. průrazu hovoříme, vzniká-lí
úplný výboj izolantu povného skupenství. Čtvrtá- oblast je