Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Remanentní magnetismus stále stejný,
až určitém místě začíná zvyšovat splyne křivkou závislosti =
— (H)t stanovené odmagnetovanem vzorku postupným magnetováním
z počátku. 22b).magneto
vání nastalo jedním nebo více rázy stejné polarity. Intenzita magnetického pole, při níž dosáhlo původní
remanence, považuje hledanou intenzitu, níž pak určí proud
blesku (obr.
Druhý způsob spočívá tom, rovněž změří remanentní magne
tismus, tyčinka však neodmagnetuje, nýbrž magnetuje postupně se
zvyšujícím poli stejné polarity. Při tomto,vyhodnocováni lze stanovit určitých podmínek
* 35
. 22a). Vyhodnocení intenzity magnetického polo magnetická tyčinky; metoda
s odmagnetováním; metoda bez odmagnetovAní
Rázové proudy remanence vyhodnocují zásadě dvojím způsobem.
Při prvním způsobu nejdříve zjistí remanentní magnetismus, magnetická
tyčinka pak odmagnetuje znovu magnetuje stejnosměrném poli
s postupně zvětšující intenzitou, přičemž při každém magnetování
měří remanence.
a) b)
Obr.
Za určitých předpokladů lze však zjistit pomocí dvou více magnetic
kých tyčinek umístěných různé vzdálenosti vodiče amplitudy obou
rázů. 22.holihjM obn agn etowív í
Z(‘ záznamu remanence magnetické f,včinky nelze zjistit, zda /. Průsečík udává proud Lx, jímž byla tyčinka zmagnetována
(obr